Potáplice malá

Nejmenší z potáplic (délka těla 55–67 cm, rozpětí křídel 71–110 cm, hmotnost 1200–1600 g). Má štíhlý krk a ploché čelo, zobák při plavání směřuje mírně nahoru. Ve svatebním šatu má šedou hlavu a krk, vpředu na krku je rezavá skvrna. V prostém šatu je shora šedohnědá, zespodu bílá; ve srovnání s potáplici severní je bílá větší část krku, bílé zbarvení zasahuje i nad oko. Dožívá se až 20 let.[3][4]

• 
  Potáplice malá v prostém šatu
• 
  Mladý pták – tmavá barva na hlavě a krku zasahuje dále
• 
  Vejce potáplice malé (Museum specimen)

Hnízdí především v arktických oblastech severní Eurasie a Severní Ameriky (severně od 50° s. š.),[2] často na malých jezerech v tundře. Za potravou zaletuje na větší jezera nebo na moře.[5] Tažná, zimuje na mořských pobřežích.[2]

V České republice se vyskytuje pravidelně, avšak řídce během tahu na větších vodách, převážně jednotlivě.[6]

Stejně jako ostatní druhy potáplic se i potáplice malá živí hlavně rybami, občas se však v její potravě objevují také měkkýši, korýši, žáby, hmyz nebo dokonce různý rostlinný materiál. Pro potravu se většinou potápí (hloubka ponoru 2–9 m, délka průměrně asi 1 minutu).[2]

Monogamní druh, tvoří trvalé páry. Hnízdo je mělký důlek v zemi nebo hromada z rostlinného materiálu blízko vody. V jedné snůšce bývají 2 (výjimečně i 1 nebo 3) hnědavá, černě skvrnitá vejce. Na jejich inkubaci, trvající 24–29 dnů, se podílí převážně samice. Mláďata jsou prekociální a hnízdo opouští krátce po vylíhnutí. Zpočátku jsou oběma rodiči krmena malými bezobratlými, později rybami. Nezávislá jsou po 38–48 dnech.[7][8][9]