Kremnica

Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí.

Kremnica
Kremnica
znak
Poloha
Souřadnice	48°42′16″ s. š., 18°55′6″ v. d.
Nadmořská výška	550 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Žiar nad Hronom
Tradiční region	Střední Pohroní
Kremnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	43,136 km²[1]
Počet obyvatel	5 419 (31.12.2015)
Hustota zalidnění	125,6 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Alexander Ferenčík
Vznik	1328
Oficiální web	www.kremnica.sk
E-mail	msu@kremnica.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Kremnica Štefánikovo nám. 1/1 967 01 Kremnica
Telefonní předvolba	045
PSČ	967 01
Označení vozidel	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a jejím okolí těžily již od 10. století, skutečný rozmach těžby však nastal až začátkem 14. století. 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města. Zároveň zde založil mincovnu, kde se razily zlaté mince - uherské florény a později dukáty. Zároveň se v Kremnici rozvíjela těžba drahých kovů - zlata a stříbra. Ve středověku vznikl rozsáhlý systém důlních štol. Od 16. století se projevoval útlum těžby, která byla oživena s rozvojem nových těžebních a zpracovatelských technik. Těžba se přesunula mimo obvod města do oblasti Kremnických baní. Nicméně v 70. letech byla těžba ukončena a část důlních děl se využívá jako hornické muzeum.

Dominantou města je městský hrad, který vznikl ve 13. - 15. století. Hrad, který sloužil k úschově vytěžených drahých kovů a mincí byl opevněn dvěma pásy hradeb, které musely být v 19. století částečně sníženy z důvodu poddolování a ohrožené statiky, což se týkalo i dalších budov v Kremnici. Dominantou městského hradu je gotický kostel sv. Kateřiny a další, tzv. Hodinová věž.

Přímo pod hradem se nachází čtvercové Štefánikovo námestie, které je obklopené řadou cenných měšťanských domů. Dominantou náměstí je barokní trojiční sloup z let 1765 -1772. Byl vztyčen na paměť obětí moru z roku 1710 a je považován za nejkrásnější sloup tohoto typu na Slovensku. Jeho autory jsou místní sochař D. I. Staneti a rakouský sochař M. Vogerle. Staré město je ohrazeno pásem hradeb s baštami a na jihu s Dolní branou s barbakánem (15.-16. stol). V budově brány je městské informační centrum.

V rohu Štefánikova náměstí přímo pod hradem stojí budova mincovny, místo s dlouhou tradicí. Od poloviny 19. století se zde razily všechny uherské mince, pak mince Československa a Slovenské republiky. Po vstupu Slovenska do eurozóny se zde razí mince euroměny, dále také na zakázku mince dalších zemí. Areál spravuje Národná banka Slovenska. S průvodcem je přístupná historická část mincovny, kde se demonstruje postup přípravy i ražby mincí. Nová mincovna, kde se v současnosti razí mince, je z bezpečnostních důvodů vybavena zvláštní galerií, odkud mohou návštěvníci sledovat probíhající ražbu i adjustaci mincí.

V roce 1950 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.[2]