Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast)

Krasnoznamensk (rusky Краснознаменск; německy Lasdehnen, v letech 1938–1946 Hasselberg; litevsky Lazdynai; polsky Łoździenie) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 163 km severovýchodně od Kaliningradu v blízkosti hranice s Litvou. V roce 2010 žilo ve městě tři tisíce obyvatel převážně ruské národnosti.

Krasnoznamensk
Краснознаменск
Bývalý evangelický kostel

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice54°56′32″ s. š., 22°29′23″ v. d.
Nadmořská výška30 m n. m.
Časové pásmoUTC+2[1]
StátRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská

Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Krasnoznamensk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8 km²
Počet obyvatel3 049 (2021)
Etnické složení87,4 % Rusové
Náboženské složeníateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik1576
Oficiální webkrasnoznamensk.gov39.ru
Telefonní předvolba(+7) 40164
PSČ238730
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie města

Od založení do 19. století

První zmínka pochází z roku 1521 z německých dokumentů, které popisují osadu zvanou Haselpusch (česky Lískový keř). Samotný název osady Lasdehnen pochází z pruštiny a znamená doslova lískové keře. První kostel byl postaven v roce 1578, ale v roce 1661 vyhořel. Od roku 1663 se stalo město významným obchodním centrem na řece Šešupė. Ekonomice pomohla stavba mlýnu, který až do 20. století byl největším v okolí. Nová kostelní budova musela být stržena v roce 1869 kvůli statickým problémům. Kostel stojící ve městě nyní byl postaven v rozmezí let 1874–1877 v novogotickém stylu. Historie města je úzce spojena s litevskou menšinou, podle které se začalo oblasti říkat Malá Litva. V roce 1918 vydali Litevci z organizace Lietuvininks tzv. Tylžská akta, v nichž požadovali připojení Malé Litvy k nově vzniklé samostatné Litvě. Versailleská smlouva ale ponechala město Německu.

Druhá světová válka

Po nástupu nacismu v Německu přestalo oficiální místům vyhovovat pruské pojmenování města Lasdehnen, a tak byl v roce 1938 název města oficiálně změněn na německý ekvivalent Hasselberg. Na konci Druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Většina německého obyvatelstva tak opustila město před příchodem Sovětů. Rudá armáda vstoupila do města 18. ledna 1945.

Pod správou SSSR a Ruska

Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Hasselberg přejmenován na Krasnoznamensk, znamenající česky Rudý prapor. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Během války bylo regionální centrum Schloßberg (nyní Dobrovolsk) zcela zničeno, a tak se do Krasnoznamensku přesunuly všechny úřady regionální správy. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Rok18851910193319391959197019791989200220102021
Obyvatelé1 2941 8572 0652 0702 8432 9113 3923 8943 7513 5223 049

Aktuální složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[2]

Významné osobnosti města

  • Dietrich Beyrau (nar. 1. února 1942 v Haselbergu) – německý historik a universitní profesor

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krasnosnamensk_(Kaliningrad) na německé Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.