Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast)
Krasnoznamensk (rusky Краснознаменск; německy Lasdehnen, v letech 1938–1946 Hasselberg; litevsky Lazdynai; polsky Łoździenie) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 163 km severovýchodně od Kaliningradu v blízkosti hranice s Litvou. V roce 2010 žilo ve městě tři tisíce obyvatel převážně ruské národnosti.
Krasnoznamensk Краснознаменск | |
---|---|
Bývalý evangelický kostel | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°56′32″ s. š., 22°29′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 30 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Severozápadní |
Oblast | Kaliningradská |
Kaliningradská oblast na mapě Ruska | |
Krasnoznamensk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8 km² |
Počet obyvatel | 3 049 (2021) |
Etnické složení | 87,4 % Rusové |
Náboženské složení | ateismus, pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Vznik | 1576 |
Oficiální web | krasnoznamensk |
Telefonní předvolba | (+7) 40164 |
PSČ | 238730 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie města
Od založení do 19. století
První zmínka pochází z roku 1521 z německých dokumentů, které popisují osadu zvanou Haselpusch (česky Lískový keř). Samotný název osady Lasdehnen pochází z pruštiny a znamená doslova lískové keře. První kostel byl postaven v roce 1578, ale v roce 1661 vyhořel. Od roku 1663 se stalo město významným obchodním centrem na řece Šešupė. Ekonomice pomohla stavba mlýnu, který až do 20. století byl největším v okolí. Nová kostelní budova musela být stržena v roce 1869 kvůli statickým problémům. Kostel stojící ve městě nyní byl postaven v rozmezí let 1874–1877 v novogotickém stylu. Historie města je úzce spojena s litevskou menšinou, podle které se začalo oblasti říkat Malá Litva. V roce 1918 vydali Litevci z organizace Lietuvininks tzv. Tylžská akta, v nichž požadovali připojení Malé Litvy k nově vzniklé samostatné Litvě. Versailleská smlouva ale ponechala město Německu.
Druhá světová válka
Po nástupu nacismu v Německu přestalo oficiální místům vyhovovat pruské pojmenování města Lasdehnen, a tak byl v roce 1938 název města oficiálně změněn na německý ekvivalent Hasselberg. Na konci Druhé světové války začala operace Hannibal, která měla za cíl evakuovat většinu německého obyvatelstva z Východního Pruska před postupující Rudou armádou. Většina německého obyvatelstva tak opustila město před příchodem Sovětů. Rudá armáda vstoupila do města 18. ledna 1945.
Pod správou SSSR a Ruska
Po válce město připadlo SSSR a stalo se součástí tzv. Kaliningradské oblasti. V roce 1946 byl Hasselberg přejmenován na Krasnoznamensk, znamenající česky Rudý prapor. Zbylé německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do města se nastěhovali Rusové především z oblasti centrálního Ruska a Povolží. Během války bylo regionální centrum Schloßberg (nyní Dobrovolsk) zcela zničeno, a tak se do Krasnoznamensku přesunuly všechny úřady regionální správy. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva.
Obyvatelstvo
Vývoj obyvatelstva v průběhu doby
Rok | 1885 | 1910 | 1933 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 | 2010 | 2021 |
Obyvatelé | 1 294 | 1 857 | 2 065 | 2 070 | 2 843 | 2 911 | 3 392 | 3 894 | 3 751 | 3 522 | 3 049 |
Aktuální složení obyvatelstva
Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[2]
|
Významné osobnosti města
- Dietrich Beyrau (nar. 1. února 1942 v Haselbergu) – německý historik a universitní profesor
Galerie
- Nemocnice
- Místní kostel pohledem od řeky
- Bývalá německá staniční budova
- Původní německá zástavba – sklady
- Původní německá zástavba
- Říční hráz
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krasnosnamensk_(Kaliningrad) na německé Wikipedii.
- Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.