Krasice

Krasice jsou někdejší samostatnou vsí, dnes místní částí Prostějova. Leží na západ od středu města mezi Čechovicemi a městem. Krasice mají převážně městskou zástavbu s původním kostelem, rybníkem a hřbitovem. Při sčítání lidu roku 2001 měly Krasice 301 domů a 2046 obyvatel.

Krasice
Kostel sv. Josefa na bývalé návsi
Lokalita
Charaktermístní část
ObecProstějov
OkresProstějov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°28′2″ s. š., 17°5′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 531 (2011)[1]
Katastrální územíKrasice a Čechovice u Prostějova
Nadmořská výška235 m n. m.
PSČ796 04
Počet domů336 (2011)[1]
Krasice
Další údaje
Kód části obce133698
Kód k. ú.733695
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Krasicích pochází z roku 1310. V roce 1391 daroval Petr z Kravař vesnici Krasice nově založenému augustiniánskému klášteru v Prostějově. Za hustských válek si vesnici znovu přivlastnili Kravařové. Později Krasice patřily až do roku 1848 k plumlovskému panství. Velmi silně poškozeny byly v době třicetileté války, výrazněji se začaly rozvíjet až v druhé polovině 18. století. Od konce 19. století získaly Krasice předměstský charakter. Kromě zemědělství se v této době část obyvatel věnovala krejčovství nebo pracovala v prostějovských továrnách. V roce 1898 byla založena továrna na obuv. Přes blízkost k Prostějovu byl ještě za první republiky v Krasicích bohatý spolkový život. Za druhé světové války se do Krasic přestěhovalo 17 rodin ze zrušených vesnic na Drahansku. 9. května 1945 byly Krasice osvobozeny rumunskou armádou, teprve po ní přišla i sovětská armáda. V prvních poválečných volbách zvítězili sociální demokraté, následováni ČSNS a KSČ. V roce 1945 byla znárodněna továrna na obuv, v roce 1949 k ní byly připojeny další podobné podniky a byla založena Gala. Mezi místními zemědělci panoval odpor ke kolektivizaci. JZD bylo založeno až v roce 1957. V roce 1947 chtěl Prostějov připojit Krasice, ale ty to odmítly. Mezi léty 1950–1954 byly připojeny, poté se opět osamostatnily. Definitivní součástí Prostějova se staly v roce 1963. [2]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Krasice417404403430608549604831779652725155320462531
Počet domů část Krasice566265649394104159164167209296301336
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Průmysl

Nejznámějším průmyslovým odvětvím tu je: kožedělný – Gala Krasice (výroba sportovních a medicinálních míčů, potřeb pro vodní, pěší a vysokohorskou turistiku)

Památky
  • Kostel svatého Josefa na původní návsi
  • Stará hasičská zbrojnice
  • Pomník padlým a zemřelým vojínům
  • Původní hřbitov

Zaniklá kaple

V Krasicích na proti rybníku stávala starobylá kaple. 28. března 1955 požádalo vedení Galy o souhlas k demolici památky, jelikož překážela vjezdu ke garážím. Historie a zasvěcení kaple není známo. [4]

Názvy ulic

Elišky Krásnohorské, Gabriely Preissové, Hloučelní, J. V. Myslbeka, Karla Svolinského, Kosířská, Mathonova, Na Brachlavě, nám. J. V. Sládka, Na okraji, Na vyhlídce, Zahradní, Západní, Zlechovská, Třešňová, Moravská, Krasická (část), Moravská (část).

Fotogalerie
  • Kostel svatého Josefa
  • Kříž před kostelem
  • Socha před kostelem
  • Hasičská zbrojnice
  • Pomník obětem 1. světové války před hasičárnou
  • Platan javorolistý na břehu krasického rybníka
  • Boží muka – konec ulice Západní
  • Památná deska závodníku Zdeňkovi Mrázovi na domě č. 62, ulice Západní

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 254–258.
  3. Krasice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
  4. CIZEK, Jiri. kaple, Prostějov-Krasice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2017-04-08]. Dostupné online.

Literatura
  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 53–55.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 87.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 160–163.
  • Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 254–258.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 666.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.