Čechovice (Prostějov)

Čechovice je část okresního města Prostějov. Nachází se na západě Prostějova. V roce 2009 zde bylo evidováno 583 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 1050 obyvatel.[3]

Čechovice
Dům čp. 188, Čechovice, Prostějov
Lokalita
Charakterčást města
ObecProstějov
OkresProstějov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°27′51″ s. š., 17°4′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 496 (2011)[1]
Katastrální územíČechovice u Prostějova a Čechovice-Záhoří (3,48 km²)
PSČ798 01
Počet domů487 (2011)[1]
Čechovice
Další údaje
Kód části obce18856
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovice leží v katastrálním území Čechovice u Prostějova o rozloze 2,31 km2[4] a Čechovice-Záhoří o rozloze 1,17 km2.[5]. V katastrálním území Čechovice u Prostějova leží i Krasice.

Název

Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel (výchozí tvar Čechovici), které bylo odvozeno od osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)). Význam místního jména byl "Čechovi lidé".[6]

Dějiny

První zmínka o Čechovicích pochází z roku 1325. Od názvu obce, mohl odvozovat své jméno šlechtický rod Čechovských. Obec mnohokrát měnila majitele. Mezi léty 1516–1848 patřila k plumlovskému panství. Obec byla velmi silně poničena v době třicetileté války. V roce 1912 byla postavena obecná škola. V době první světové války narukovalo z Čechovic okolo 300 mužů, z nichž 32 padlo a mnoho bylo zraněno. 40 jich padlo do zajetí a z tohoto počtu pak 13 bojovalo v Čs. legiích. Obec Čechovice se rychle rozvíjela v době první republiky. V této době pracovala většina lidí v zemědělství, kromě toho mnoho lidí šilo pro prostějovské textilní továrny. Za druhé světové války byla do Čechovic přesídlena část lidí ze zrušených obcí na Vyškovsku. V roce 1944 tak počet obyvatel dosáhl nejvyššího počtu v historii obce – 1278. 9. května obcí prošli osvoboditelé – nejprve rumunské a po nich sovětské jednotky. V poválečných volbách zvítězila KSČ, následovaná ČSL, ČSSD a ČSNS. Po komunistickém převratu se místní zemědělci bránili kolektivizaci, JZD tak bylo založeno až v roce 1957. V roce 1960 byly Čechovice sjednoceny s Domamyslicemi a společná obec nesla název Čechovice-Domamyslice. 1976 byla tato obec připojena k Prostějovu.[7]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Čechovice11641396141015221970199021342146220819401858205221002979
Počet domů část Čechovice170206220256344360408556560576604766780971
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Památky
  • Kaple sv. Anny
  • Krucifix – na rohu ulic 5. května a Čechovická
  • Boží muka – jižně od Čechovic u polní cesty

Rodáci
  • Alfons Jindra (1908–1978), hudební skladatel
  • Rajmund Hanák generál za 1 světové války

Sport

V Čechovicích působí fotbalový klub TJ Sokol Čechovice.

Fotogalerie
  • Pomník obětem 1. světové války před kaplí svaté Anny
  • Boží muka - křížení ulic Čechovická, Ovesná a Esperantská
  • Kaple sv. Anny
  • Čechovický náhon v Čechovicích

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18.
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17 [cit. 2003-10-17]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 154.
  7. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 234–238.
  8. Čechovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.

Literatura
  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 100–111.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 128–129.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Okres plumlovský. Brno 1933. s. 83–85.
  • Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 134–138.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 664.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.