Krátkodobá půjčka

Hlavní nevýhodou těchto půjček je bezesporu vysoké RPSN a velmi vysoké úroky. Ty jsou v porovnání s klasickými bankovními půjčkami až mnohonásobně vyšší, proto by taková půjčka měla být pouze nouzovým řešením. Velkým negativem jsou i vysoké pokuty za nedodržení termínu splatnosti nebo vysoké poplatky za jeho včasné prodloužení. Kvůli nim se může výsledná splátka vyšplhat až na několikanásobek vypůjčené částky. Jedinec tak velmi snadno může spadnout do tzv. dluhových pastí. Mnohdy právě o to některým neseriózním společnostem jde, a proto je nutné je prověřovat.[2] Rizikové jsou i rozhodčí doložky ve smlouvě – v případě sporu výsledek určí rozhodčí, který může stranit poskytovateli půjčky. Objektivnější a bezpečnější je pro klienta rozhodování příslušného nezávislého soudu.

Legislativa spojená s krátkodobou půjčkou se liší zem od země a mnohdy i mezi státy, provinciemi či kantony jedné federace. Aby se zabránilo lichvě (přehnaná úroková sazba), některé jurisdikce omezují RPSN, které může účtovat poskytovatel veškerých půjček, včetně těch krátkodových. V některých zemích jsou tyto půjčky kompletně zakázané.

Etická ospravedlnost krátkodobých půjček je velmi sporná. Jeden z argumentů pro tak vysoké RPSN zní, že zprostředkovatelé těchto půjček nesou větší rizika. Další argumentace dokládá, že při konvenční úrokové sazbě by poplatky nepokryly ani náklady na zpracování půjčky. Například při půjčce 1000 Kč na týden s 20 % RPSN (rozpočítáno na týden) činí poplatek pouhých 3,8 Kč. To dokládá také výsledek studie FDIC Centra pro finanční výzkum,[3] který ukazuje, že zálohové poplatky jsou adekvátní k fixním provozním nákladům a neobvykle vysoké úrovni ztrát. Krátkodobá půjčka tedy nemusí být nutně zdrojem enormních zisků. Bez krátkodobých půjček by navíc byli zákazníci, jež již vyčerpali všechny ostatní varianty, nuceni sáhnout po ilegálních a mnohem rizikovějších zdrojích. Ani spojitost mezi krátkodobými půjčkami a dluhovými pastmi nebyla zcela potvrzena[4]. Jiné studie však tyto závěry dementují. Krátkodobé půjčky nejsou spojené s většími riziky než dlouhodobé úvěry, jak potvrzuje i Komise Spojených států amerických pro cenné papíry a burzu.[5] Tyto studie zpochybnily také spojitost mezi neexistencí krátkodobých půjček a bujení lichvy.[6] Dále ukázaly, že průměrné ceny krátkodobých půjček rostou, což je umožněno tichou dohodou všech zúčastněných.[7] Krátkodobé půjčky jsou dle nich projevem selhání trhu. Jejich ceny se totiž nemění v závislosti na přirozené poptávce. Jsou využívány zejména v případě nouze, což zprostředkovatelům umožňuje, aby stanovili úroky až u stropu daného místním zákonem.

Největší výhodou krátkodobých půjček je obvykle rychlost jejich sjednání a skutečnost, že jsou poskytovány také lidem, kteří nemají na obvyklé půjčky nárok – nejsou schopni doložit příjmy, jsou zapsáni v registru dlužníků atd. S rychlostí získání se pojí i snadnost jejich sjednání. Není potřeba navštěvovat banku. K vyřízení běžně dostačuje připojení k internetu – skrze webové stránky úvěrové společnosti - nebo telefon (občas pouze sms zpráva z mobilu). Nemalou výhodou je i častá možnost upravit čerpání a splácení dle individuálních potřeb.