Krásný Dvoreček

Přehled peněžních plateb sedláků ve vsi Krásný Dvoreček u Kadaně z roku 1518

Původní název osady zněl Krásný Dvůr, ale pro odlišení od nedalekého Krásného Dvora se začala používat jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Schonhof (1368), na vsi celé Malym Krasnym Dworzeczku (1589), Schönhof (1787) nebo Klein-Schönhof (1854).[4]

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1368,[5] kdy kadaňský měšťan Martin Schonhoff prodal zdejší dvůr. Další zprávy jsou až z 15. a 16. století, kdy ves patřila kadaňským měšťanům. V poslední čtvrtině 16. století získali Krásný Dvoreček nebo jeho část páni z Lobkovic, ale už roku 1590 ho Jiří Popel z Lobkovic prodal městu Kadani, které ho připojilo ke svému milžanskému panství. V kupní smlouvě je zmíněna krčma a patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Volfganga, který se pro zanedbanou údržbu zřítil na počátku 80. let 18. století. Místní od té doby museli chodit do kostela v Želině. Kapli Panny Marie postavili na návsi až v polovině 19. století.[6] Po zrušení poddanství se Krásný Dvoreček hned roku 1850 stal místní částí Rokle.[7]

Od roku 1911 byl do vesnice zaveden elektrický proud. Ve 20. letech 20. století se někde v prostoru mezi Krásným Dvorečkem a Roklí pokusil Hermann Tschochner otevřít vápencový lom a vápenku, ale podnik byl ztrátový a brzy skončil. Vodovod si místní postavili v roce 1928. Před druhou světovou válkou zde byl obchod, trafika a dva hostince, ale po odsunu německých obyvatel se i přes částečné dosídlení Čechy, nepodařilo služby obnovit.[6]

Krásný Dvoreček leží na úpatí Doupovských hor v katastrálním území Rokle. V podloží jsou převážně třetihorní vulkanické horniny Českého masivu: čediče, tefrity a jejich vulkanoklastika.[8] Východně od vesnice je ložisko bentonitu a kaolinu.[9]

Jižně od vesnice se zvedají výrazné vrchy Hůrka (619 m) a Kolina (507 m), jejichž vrcholy jsou však již mimo katastrální území Rokle. V geomorfologickém členění patří Krásný Dvoreček do Krušnohorské soustavy, přesněji do Podkrušnohorské oblasti, celku Doupovské hory, podcelku Doupovské hory a okrsku Rohozecká vrchovina.[8][10] Z půdních typů se v okolí vyskytují pouze kambizemě.[8] Severně od vesnice protéká Úhošťanský potok.

V roce 1921 měl Krásný Dvoreček 120 obyvatel, z nichž bylo 52 mužů. 119 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a československé pouze jeden. Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[11] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 114 obyvatel (všichni německé národnosti). Kromě jednoho evangelíka byli všichni příslušníky římskokatolické církve.[12]

Kaolinové ložisko východně od vesnice těží společnost Keramost.[14] Do vesnice vede směrem od Želiny silnice III. třídy č. 22427, která tu končí, ale severovýchodně od vesnice z ní odbočuje účelová komunikace do Rokle a k lomu.[15] Vede po ní cyklotrasa č. 6. Podél Úhošťanského potoka vede místní komunikace do Úhošťan. Veřejná doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší autobusová zastávka je v Rokli 1,3 km daleko.

Veškeré památky z vesnice byly zničeny nebo odvezeny k restaurování a už se nevrátily. Na návsi stála kaple Panny Marie zbořená v 70. letech 20. století.[16] Nedaleko ní stál mariánský sloup z konce 17. století doplněný po stranách sochami svatého Jáchyma a  svaté Anny. Na místě se z něj dochoval jen sokl se sloupem. Soška Panny Marie byla v roce 1979 zapůjčena do litoměřické galerie.[17] Sochy sv. Anny a sv. Jáchyma byly přemístěny do Chomutova před budovu dnešní knihovny, která sídlí v areálu bývalé jezuitské koleje.[18]

• Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Krásný Dvoreček, s. 220–221.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásný Dvoreček na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Rokle na webu ČÚZK