Královský hrad (Krakov)

Nejstarší rezidence polských panovníků vznikla v 11. století. Kamenná stavba stála v nejvyšší, severní části kopce. Na přelomu 11. a 12. století bylo toto stavení na východě přestavěno. Kamenná románská rezidence se skládala z útočištné věže a obytného domu (paláce). Na přelomu 13. a 14. století byl kopec rozdělen na horní a dolní hrad.

Královský hrad na Wawelu - východní křídlo

Na začátku 14. století nechal Vladislav I. Lokýtek přestavět románskou rezidenci v gotickém stylu. Vznikla tak obytná věž nesoucí královo jméno. Za krále Kazimíra III. Velikého, v polovině 14. století, bylo sídlo přestavěno v reprezentativní gotický zámek. Vzniklo zde více staveb, které obklopily nepravidelný vnitřní dvůr. Z gotické stavby se dodnes dochovala věž Kuří noha (Kurza Stopka). Další gotické úpravy se uskutečnily na konci 14. století za krále Vladislava II. Jagella, kdy bylo zejména posíleno opevnění, které dostalo novou hradbu s řadou bašt. Vznikla také nová obytná věž zvaná Dánská věž. Později vznikly dvě nové velké bašty, Sandoměřská a Senátorská. Z této přestavby se dochoval gotiký pavilon hradu s velkou terasou, postavený na konci 14. století pro Hedviku z Anjou.[1] Roku 1499 hrad vyhořel.

V letech 1504 až 1536 vznikl na místě starších staveb impozantní renesanční zámek, který je zachován dodnes. Zámek je čtyřkřídlý a uzavírá vnitřní dvůr. Jeho nádvoří je zdobeno renesančními arkádami, zdi byly zdobeny freskami, jejichž zbytyk jsou na některých místech dodnes zachovány. Na jižní straně dvora je zeď zdobená arkádami. Rozmístění pokojů v zámku bylo též typicky renesanční, přízemí bylo rezervováno pro služebnictvo a administrativní funkce, zatímco královské pokoje a pokoje členů dvora byly umístěny v druhém patře. V interiérech královských apartmánů se dodnes dochovaly renesanční portály a kazetové stropy[1].

Roku 1595 vyhořela severní část zámku a byla následně za krále Zikmunda III. Vasy přestavěna v raně barokním stylu. Po přenesení královského dvora do Varšavy roku 1609 začal zámek pustnout. Během Švédské války byl Wawel vyrabován a roku 1702 švédští vojáci založili požár, kterému padla za oběť velká část renesančních sálů. Roku 1794 byl zámek obsazen okupačními vojsky. Pruští vojáci vyrabovali nejprve královský poklad, později rakouští vojáci přeměnili celý kopec na kasárna. Postupně bylo vícero budov přestavěno anebo strženo (jako kostely sv. Jiří a sv. Michaela - dnes jsou zde odhaleny základy obou kostelů). Rakušané přestavěli opevnění na moderní citadelu krakovské pevnosti.

Roku 1905 dal císař František Josef I. svolení k vyklizení Wawelu armádou. Poté začaly rekonstrukční práce na hradě, přerušené jen během 2. světové války, kdy se Wawel stal centrem správy Generálního gouvernementu a rezidencí nacionálního socialisty Hanse Franka.

Královská tapiserie

• Krakau: Ein Führer durch Symbole, Sehenswürdigkeiten und Attraktionen. Krakov : Wydawnictwo GAUSS, 2011
• Jabloński, R. Kraków and Surroundings. Warsaw : Festina Publishers, 2005, ISBN 83-920325-2-7.

• Wawel
• Katedrála na Wawelu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Královský hrad na Wikimedia Commons