Královna Viktorie (film, 2009)

• režie: Jean-Marc Vallée
• scénář:Julian Fellowes
• hudba: Ilan Eshkeri
• délka:105 minut
• premiéra ve Velké Británii:6. března 2009

Děj snímku začíná Viktoriiným dětstvím, které mělo jiný průběh než u ostatních dětí té doby. Viktorie, coby korunní princezna, žila úmyslně izolována od ostatního světa pouze se svojí matkou, sirem Johnem Conroyem a vychovatelkou baronkou Lehzenovou ve svém rodišti, t.j. v Kensingtonském paláci. Vzhledem k tomu, že byla jedinou dědičkou britského královského trůnu a zdraví krále Viléma IV. Britského bylo velmi chatrné, snažila se ji matka a zvláště pak její společník a rádce sir John Conroy nasilím přimět k tomu, aby v její prospěch podepsala regentství až do doby kdy dosáhne 25 let (24. květen 1844). Zároveň s tím, ji také, proti králově vůli, izolovala i od královského dvora. Do vysoké politické hry okolo ní zasahuje i belgický král Leopold I., Viktoriin strýc z matčiny strany, který do Londýna poslal na návštěvu své dva synovce z německého královského rodu Coburg-Sasko-Gotha bratry Alberta a Ernesta. Viktorii se její bratranec Albert při tomto prvním vzájemném setkání zalíbil a oba mladí lidé si začali pravidelně dopisovat. Spor o regentství vyvrcholí v okamžiku, kdy král ku příležitosti jejích 18. narozenin a nabytí plnoletosti nabídne Viktorii peníze a pobyt u svého dvora, čemuž její matka i sir Conroy opět násilně zabránili. Do konfliktu zasahoval i tehdejší předseda vlády vikomt Melbourne, který se k Viktorii choval velmi přátelsky a vstřícně, nabídl jí, mimo jiné, že pro ni sestaví tým spolupracovníků včetně nového týmu dvorních dam. Nabídl jí i své služby osobního provizorního sekretáře i tajemníka. Nicméně krátce po Viktoriiných 18. narozeninách v 20. června 1837 král opravdu zemřel a Viktorie se (teď již plnoletá) stala právoplatnou britskou královnou. Krátce poté poprvé navštívila nově vybudovaný Buckinghamský palác, který se v budoucnu stane jejím novým sídlem. Princ Albert v roce 1838 přijel na svoji druhou návštěvu do Londýna, zúčastnil se i Viktoriiny slavnostní korunovace, posléze nabídl mladé a nezkušené královně svoji osobní pomoc i společnost, ona však jeho pomoc (i přes přetrvávající vzájemné sympatie) rozhodně odmítla. Albert se vrátil přes Brusel zpět domů. Politická krize nastala na jaře 1839 ve chvíli, kdy lord Melbourne prohrál volby a Viktorie odmítla nově jmenovanému britskému premiérovi Robertu Peelovi přijmout nové dvě dvorní dámy pocházející z jeho politického tábora toryů. Lord Robert Peel za těchto podmínek odmítl demonstrativně sestavit novou vládu (mimo jé také z obavy, že za této situace, kdy jej očividně nijak nepodporuje panovnice, nebudude mít k dispozici dostatečnou parlamentní většinu) a vypukla politická i ústavní krize. Krize se v roce 1839 se přetřásala v britském tisku a přenesla se i na veřejnost a do ulic. Někteří občané ostře a hlasitě protestovali a demonstrovali proti královně. Viktorie si uvědomila, že je opravdu velmi nezkušená a politicky naivní, za této situace povolala urychleně zpět z Coburgu svého bratrance a nápadníka Alberta a nabídla mu sňatek. Po sňatku novomanželé prožívali nejprve velmi šťastné období plné vzájemné úcty a opětované lásky, které však začala brzy kalit Albertova nevytíženost i zjevná činorodost. Konečně byl zapuzen zklamaný sir John Conroy. První vzájemná hádka propukla v okamžiku, kdy královna zjistila, že se Albert snažil jednat v její prospěch samostatně a bez jejího předběžného souhlasu bez jejího vědomí. Oba manželé se usmířili až po neúspěšném atentátu na královnu, při kterém Albert Viktorii kryl svým tělem před výstřelem z atentátníkovy pistole a byl lehce zraněn. Teprve poté královnu lord Melbourne i její teta královna-vdova přesvědčí, že je nutno, aby Albertovi přenechala část svých královských povinností a umožnila mu spoluvládu. Definitivně odjela baronka Lehzenová. Viktorie nechala přinést Albertův psací stůl do své pracovny. Děj snímku končí krátce po narození 1. dítěte, princezny Viktorie. Viktorie se také konečně usmířila i se svojí matkou, vévodkyní z Kentu.

• Emily Bluntová (anglická královna Viktorie)
• Rupert Friend (princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, manžel a bratranec královny Viktorie)
• Miranda Richardsonová (princezna Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, vévodkyně z Kentu a Strathearnu, matka královny Viktorie)
• Mark Strong (sir John Conroy, tajemník a přítel vévodkyně z Kentu a Strathearnu)
• Jim Broadbent (britský král Vilém IV. Britský, strýc královny Viktorie)
• Harriet Walterová (královna Adéla Sasko-Meiningenská, manželka krále Viléma IV., teta královny Viktorie)
• Paul Bettany (lord William Lamb, 2. vikomt Melbourne, britský politik a poslanec, britský premiér na počátku vlády královny Viktorie)
• Thomas Kretschmann (belgický král Leopold I. Belgický, strýc královny Viktorie i jejího manžela Alberta)
• Jesper Christensen (Christian Friedrich, baron Stockmar)
• Jeanette Hainová (baronka Louise Lehzenová, guvernantka, vychovatelka, důvěrnice a sekretářka královny Viktorie)
• Julian Glover (Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, vůdce Toryů)
• Michael Maloney (lord Robert Peel, britský politik, poslanec a pozdější britský premiér)
• Michiel Huisman (princ Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský, Albertův bratr a bratranec královny Viktorie)
• Johnnie Lyne-Pirkis (princ Arnošt August I. Hannoverský, vévoda z Cumberlandu, strýc královny Viktorie)
• Liam Scott (princ Augustus Frederick, vévoda ze Sussexu, strýc královny Viktorie)
• Dave A. Hewitt (Henry Howard, 13. vévoda z Norfolku)
• Danny Dalton (Vilém I. Pruský, pruský princ)
• Sophie Robertsová (lady Emma Portmanová, dvorní dáma)
• Rachael Stirlingová (Harriet Sutherland-Leveson-Gower, vévodkyně ze Sutherlandu, komoří šatníku a dvorní dáma královny Viktorie)
• Peter White
• David Robb (politik)
• Morven Christie (Watsonová, komorná královny Viktorie)
• Princezna Beatrice z Yorku (dvorní dáma asistující při korunovaci[1])

Děj filmu je poměrně realistický, nicméně i zde se nachází některé úmyslné historické nepřesnosti a nepravdy:

• Příhoda, při níž princ Albert při atentátu kryl tělem svoji manželku královnu Viktorii před výstřelem z atentátníkovy pistole, se nikdy nestala (je zcela smyšlená). Několik pokusů o atentát na svoji osobu nicméně královna Viktorie opravdu zažila, první z nich skutečně proběhl v době jejího 1. těhotenství v roce 1840, mladý atentátník dvakrát vystřelil z pistole.
• Předseda vlády Vikomt Melbourne byl ve skutečnosti o 40 let starší než královna Viktorie, ve snímku je jeho představitel mnohem mladší muž, jeho představitel Paul Bettany je pouze o 12 let starší než Emily Bluntová.
• Obě scény, kdy sir John Conroy nutí násilím Viktorii podepsat regentství, se skutečně udály, nicméně i zde je film přespříliš zdramatizovaný a nepravdivě podaný, skutečnost prý byla poněkud mírnější.
• Snímek obsahuje převážnou část všech podstatných scén, které se nacházejí v rakouském snímku z roku 1954, kde královnu Viktorii ztvárnila Romy Schneiderová, zde ovšem v podstatně věrohodnějším, reálnějším, pravdivějším i pravděpodobnějším kontextu.
• Vzájemný vztah princezny Viktorie z Kentu a prince Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského zejména v jeho počáteční fázi je zde pravděpodobně vylíčen poněkud romantičtěji než tomu patrně bylo ve skutečnosti, nicméně faktem je, že se Albert Viktorii zalíbil už při jejich prvním vzájemném setkání v roce 1836.
• Scéna, kdy princ Albert během své 2. návštěvy v roce 1838 učí královnu Viktorii střílet z luku, se velmi nápadně podobá scéně z amerického pohádkového filmu Deník princezny 2: Královské povinnosti, kdy lord Nicolas totéž učí princeznu Miu (kterou zde hrála Anne Hathawayová, osobní přítelkyně Emily Bluntové).
• Ve filmu si zahrála malou roli jedné z dam při korunovaci i princezna Beatrice z Yorku, což je vnučka královny Alžběty II. a prapraprapravnučka královny Viktorie (v době natáčení filmu byla 5. v pořadí v následnictví britského trůnu, 1. žena v tomto pořadí).
• Albertova návštěva Velké Británie na Viktoriině korunovaci v roce 1838 není historicky doložena.
• Věcné chyby se nachází také v doprovodných titulcích, které slovně doplňuji vlastní děj filmu. Na počátku není pravdivá věta, že Viktorie byla zrozena mezi dvěma královskými strýci, neboť v době jejího narození byl britským panovníkem její děd Jiří III. a její strýc Leopold I. Belgický se belgickým králem stal až 11 let po jejím narození v roce 1830. Děj filmu začíná Viktoriinou korunovací v roce 1838 a vzápětí je digitálním trikem přenesen o dva roky dříve do roku 1836 (titulek zde ale uvádí pouze 1 rok). Chybné datum je uvedeno i v den nástupu Viktorie na trůn (nesprávně uvedeno 18. června, správně má být 20. června 1837)