Královcův mlýn

Královcův mlýn je vodní mlýn v Hněvkovicích na pravém břehu řeky Vltavy v říčním kilometru 208,95 mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou v okrese České Budějovice.[1] Areál mlýna a jez byl prohlášen v roce 2016 Ministerstvem kultury České republiky za kulturní památku ČR.[2][3] Pod památkovou ochranu spadá jak celý areál mlýna, tak i jez s dřevěnou konstrukcí z roku 1919, jehož levá část byla v roce 2017 přebudována na plavební komoru. Mlýn slouží jako MVE.[4]

Vodní mlýn a jez
Poloha
AdresaHněvkovice u Týna nad Vltavou,Týn nad Vltavou, Česko Česko
UliceHněvkovice na pravém břehu Vlt.
Souřadnice49°11′35,45″ s. š., 14°26′41,13″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky105633 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Královcův mlýn patřil v významným mlýnům v oblasti středního Povltaví. První písemná zmínka o mlýnu v Hněvkovicích je v Hlubockém urbáři v roce 1490, kde je uveden mlynář Třesohlavý a Hněvkovice náležely k panství Bechyně. V šestnáctém století koupili Hněvkovice od Šternberků Švamberkové, následně se majiteli stali Hozlauerové a v sedmnáctém Častoralové. Následně byly Hněvkovice přidruženy k arcibiskupskému panství Týn nad Vltavou. Od konce 18. století byl mlýn pronajímán. Měl pět vodních kol na spodní vodu. V roce 1830 byl mlýn poškozen ledy na řece. Od roku 1906 byl mlýn v majetku Karla Královce, jehož potomci vlastní areál mlýna dodnes. Za doby Karla Královce došlo k přestavbě do současné neogotické podoby. Původní obytná část při mlýnici byla odstraněna, nahradila jí nová dvoukřídlá přízemní budova v jihovýchodní a východní části areálu. Ta pak byla při celkové rekonstrukci vyzdvižena o jedno patro. Současné hospodářské budovy v areálu mlýna pocházejí z doby kolem roku 1910.

V období 1922–1923 byl přestavěn na válcový poháněný Francisovou turbínou. V roce 1949 byl mlýn znárodněn a stal se součástí národního podniku Jihočeské mlýny a později Jihočeských pekáren. Potomkům původních majitelů byl mlýn vrácen po roce 1990. Nevyužívání budovy mlýna během minulého režimu mělo na areál devastační účinky a vše navíc završila povodeň v roce 2002. V dalších letech prošla budova z vnější strany celkovou rekonstrukcí, kdy byla zrenovována především střecha a fasáda v původních barvách (zelené a žluté). Od roku 2020 prochází rozsáhlou rekonstrukcí celý areál mlýna, včetně interiérů, exteriéru i veškerého vybavení a v následujícím roce je v plánu jeho zpřístupnění veřejnosti.[5] V objektu mlýnice je částečně dochované strojní zařízení z počátku 20. století.[3][6][7]

Rozsah kulturní památky

Historická budova mlýna na přelomu 19. a 20. století před přestavbou

V katastrálním území Hněvkovice u Týna nad Vltavou se nachází kulturní památka ČR Mlýn a jez v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou, soubor budov areálu mlýna, která zahrnuje:[3]

  • mlýnici č.p. 221
  • obytný dům č.p. 219 a 233
  • stodolu s chlévem
  • kolnu s řezárnou
  • chlívky
  • ohradní zdi s bránami a brankami
  • dvůr
  • jez

Podle národního památkového ústavu je představuje areál Královcova mlýna v Hněvkovicích "hodnotný funkční a architektonický celek včetně hospodářských budov a dochovaného mlýnského zařízení z počátku 20. století - technologie mletí a pohonu pomocí turbíny. Hmotové uspořádání areálu, vnější vzhled, dispozice i většina hlavních konstrukcí se dochovala rovněž v původní podobě z první poloviny 20. století. Mlýn včetně jezu představuje cenný příklad technické památky a jedná se o zajímavý celek, který dokládá jeho funkční a i hospodářskou provázanost s okolím. Mlýnský areál představuje také výrazný krajinotvorný prvek, který významně zhodnocuje své okolní prostředí. K mlýnu přiléhající jez s dochovanou původní dřevěnou konstrukcí je velmi cenným příkladem tohoto staršího a již téměř se nevyskytujícího stavebního typu."[8]

Popis

Exteriér

Mlýnice je čtyřpodlažní zděná omítaná neogotická stavba na půdorysu obdélníku se dvěma křídly, které tvoří menší přístavky. Na západní straně objektu v místě původní lednice pro pět mlýnských kol byl postaven přízemní přístavek pro kašnovou turbínu a na východní straně patrový přístavek šalandy. Mlýnice má sedlovou střechu krytou červenými betonovými taškami. Jižní tříosé štítové průčelí je zdobeno nárožními lizénami a dvěma pilastry. Štít je trojúhelníkový zdobený pilastry a ukončený čtyřhrannými věžičkami s cimbuřím, po stranách štítu je opět cimbuří. Okna se segmentovým záklenkem jsou rámována šambránami. V průčelí je umístěn štukový nápis: Mlýn K. Královce.

Šestiosé západní průčelí orientované k řece je zdobeno lizénovým rámem a kordonovou a profilovanou střešní římsou.

Severní hladké průčelí je bez oken, má obdobně zdobený štít jako jižní (segmentová okna jsou pouze v trojúhelníkovém štítu).

Průčelí směřující do dvora je tříosé zdobené nárožními lizénami.[3][6]

Interiér

V patrech interiéru mlýnice se dochovalo mlýnské zařízení jako: transmise, válcové mlecí stolice, vysávače, reformy, dřevěné zásobníky, výtahy, výsypky apod. Přízemí mlýnice je čtyřprostorové s betonovou podlahou a trámovým stropem Jednotlivá patra jsou jednoprostorové. Stropy jsou dřevěné trámové se středním průvlakem na dřevěných sloupech. Fošnový záklop stropu zároveň tvoří podlahu horního patra.[3]

Jez

Pohled na budovy mlýna od řeky v době, kdy probíhala stavba plavební komory Hněvkovice – jez

Jez postavený v roce 1919 je pevný s lomenou přelivnou hranou o celkové délce 91 m se dvěma přelivnými poli o šířce 12 m a 49 m. Pravé pole jezu je dřevěné s kamennou výplní (památkově chráněno), levé je betonové s kamenným obložením a vorovou propustí o šířce 6,3 m. Po rekonstrukci v roce 2012 je pohyblivý o výšce 1,33 m. Jez patřil dvěma mlýnům, mlýn na levé straně tzv. Fiedlerův se nedochoval. Na jezu je postavena plavební komora 70 × 6 m s užitnými parametry 44 × 5,6 m pro překonání výškového rozdílu dva metry.[9][10]

MVE

V roce 1921 byla instalována kašnová Francisova turbína, která byla upravena v roce 1930 pro spád 1,2 m, s hltností 4,94 m³/s a s výkonem 58,4 HP. Turbína byla odstavena v roce 1960 a znovu uvedena do provozu v roce 1990 s výkonem 30 kW.[4]

Odkazy

Reference

  1. Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. www.calla.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-09-28]. Identifikátor záznamu 1881988940 : Vodní mlýn a jez. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  4. Královcův mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  5. Log into Facebook. Facebook [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Královcův mlýn. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.
  7. SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2010. 312 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86829-54-8, ISBN 80-86829-54-5. OCLC 746261246 S. 83–84.
  8. vodní mlýn a jez - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-10-06]. Dostupné online.
  9. Dokončení vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou. Dostupné online. S. 9
  10. TV-ADams | MVE Hněvkovice (jez). www.tv-adams.wz.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.