Hněvkovice na levém břehu Vltavy

Jméno vesnice je zřejmě odvozeno od jména osadníka Hněvka.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1463.[4] Hněvkovice pravděpodobně náležely k bechyňskému panství. V roce 1549 je ves jmenována jako příslušenství bechyňského zámku.

Vesnice Hněvkovice byla jednotná až do roku 1904, kdy byla rozdělena na Hněvkovice na pravém břehu a Hněvkovice na levém břehu. Východní hranice katastru sledovala od problematicky zjistitelné doby východní okraj koryta Vltavy. Na protějším břehu se rozkládala zástavba osady Hněvkovice na pravém břehu Vltavy náležející do katastrálního území obce Dobšice.[5] Roku 1960[6] byla obec Hněvkovice na levém břehu Vltavy připojena k Týnu nad Vltavou, přičemž v problematicky zjistitelné době byla ke katastru Hněvkovic na levém břehu Vltavy překatastrována z katastrálního území Dobšice i pravobřežní osada Hněvkovice na pravém břehu Vltavy.

Památkově chráněné objekty:

• Sýpka u čp. 1
• Mohylník

Obě dále uvedené památky jsou součástí historických Hněvkovic a v současnosti patří k Hněvkovicím na pravém břehu Vltavy:

• Zámek je vedený v Seznamu kulturních památek v Týně nad Vltavou. Na pravém břehu Vltavy postavil roku 1584 Jeroným Hozlauer z Hozlau renesanční tvrz, zdobenou pravděpodobně sgrafitovým vzorem. Po bitvě na Bílé hoře byla ves i s tvrzí zkonfiskována. Později byly Hněvkovice přičleněny k arcibiskupskému panství Týn nad Vltavou. Roku 1685 byla tvrz zásluhou arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna přestavěna na barokní zámeček obehnaný zdí. V roce 1948 začal být místní zámek využívám pro potřeby školství. Nejprve zde byla od roku 1953 Učňovská škola zemědělská, v současné době je zde Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Komplex školy je tvořen budovami školy, dílen a domova mládeže.
• Královcův mlýn s malou vodní elektrárnou se nachází na pravém břehu Vltavy pod zámkem. Tento mlýn provozoval Karel Královec, který 20. letech 20. století mlýn přestavěl. Místní mlýn je uváděný v hlubockém urbáři již roku 1490.

• Vodní nádrž Hněvkovice

Zámecký pán Jeroným Hozlauer z Hozlau se během třicetileté války rozhodl ukrýt své cennosti na zámku. Společně se svým sluhou ukryli a zazdili cennosti do sklepení. Vzhledem k tomu, že se k zámku blížilo vojsko generála Baltasara Marradase, uryhleně opustili zámek zadním vchodem. Během úprku Jeroným Hozlauer usoudil, že by jej mohl sluha zradit a vyzvednout si poklad. Tak ho nedaleko Čihovic probodl. Na tomto místě byla později vystavena kaple svatého Josefa. Po této vraždě Jeroným Hozlauer odejel a ztratil se kdesi ve světě. Po své smrti se začal zjevovat a v podobě bludného jezdce teď straší v hněvkovickém zámku a okolí, kde údajně dodnes hledá ukrytý poklad.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hněvkovice na levém břehu Vltavy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hněvkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hněvkovice na levém břehu Vltavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)