Kráľova hoľa

Kráľova hoľa (německy Königsberg, tedy Králův vrch) je nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater (tzv. Kráľovohoľských Tater). Patří k nejnavštěvovanějším vrchům Nízkých Tater. Kráľova hoľa poskytuje jedinečný výhled na Spiš, Vysoké Tatry, Liptov, ale také na Horehroní. Je to vrch, opěvovaný básníky a opředený pověstmi.

Kráľova hoľa
Kráľova hoľa
Vrchol1946 m n. m.
Prominence756 m ↓ sedlo Priehyba
Izolace29 km → Tupá, Vysoké Tatry
SeznamyNejprominentnější hory SK #8
Štíty Nízkých Tater #7
PoznámkaVýznamná národní hora
Poloha
StátSlovensko Slovensko
PohoříNízké Tatry
Souřadnice48°53′ s. š., 20°8′18″ v. d.
Kráľova hoľa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pod horou pramení řeky Černý Váh, Hnilec, Hornád a Hron. Na vrcholu se od roku 1960 nachází televizní vysílač Kráľova hoľa.

Z obce Šumiac vede na vrchol asfaltová silnice (uzavřena pro veřejnost). Na vrcholu se nachází meteorologická stanice a sídlo horské služby. Vrchol je východiskem pro hřebenovou turistiku směrem na Čertovicu, s možností noclehu ve srubové chatě Andrejcová. Ta slouží k nouzovému ubytování turistů. Je celoročně otevřená a není pravidelně udržována. Kráľova hoľa je taktéž přístupná dvěma stezkami z Telgártu, dále ze Smrečinského sedla nad obcí Vikartovce a z Liptovské Tepličky.

Geologie

Z geologického hlediska je vrchol Kráľovy hole tvořen fylonity svorů až pararul a pararuly. Západní svahy jsou budovány ortorulemi, východní svahy granodiority.[1]

Turistika

Na Kraľovu hoľu vede celá řada značených turistických cest:

Původ jména

Jméno je údajně odvozeno od uherského krále Matyáše Korvína, který zde měl v 15. století svůj lovecký revír.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľova hoľa na slovenské Wikipedii.

  1. Biely, A. (editor), P. Beňuška, V. Bezár, A. Bujnovský, R. Halouzka, J. Ivanička, M. Kohút, A. Klinec, E. Lukáčik, J. Maglay, O. Miko, M. Pulec, M. Putiš a J. Vozár, 1992: Geologická mapa Nízkych Tatier. GÚDŠ, Bratislava

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.