Kostel svatého Vavřince (Krásné Údolí)

Kostel vznikl nejspíš ve druhé polovině 15. století přestavbou staré kaple, nebo jako nový kostel na místě původní gotické kaple.[1] Některé zdroje kladou výstavbu do roku 1464. Možným pozůstatkem původní kaple je sakristie dnešního kostela. V roce 1498 byla místní fara plebánií a po reformaci přešla pod správu premonstrátů z Teplé. Nynější podoba je částečně výsledkem přestavby z roku 1532. V roce 1575 byl do kostela umístěn malý zvon, další zvon v roce 1578. Od roku 1697 byl filiálním kostelem pod farou v Útvině. Podobu kostela výrazně ovlivnila barokní přestavba z let okolo roku 1774. V rámci přestavby byla postavena kaple Olivetské hory. Následně byl zrušen starý hřbitov a založen nový hřbitov. Roku 1774 byla v Krásném Údolí zřízena lokálie, povýšená v roce 1856 na samostatnou farnost. Po druhé světové válce a vysídlení německého obyvatelstva kostel chátral. Zchátralý kostel byl částečně rekonstruován v roce 1970. Opravena byla střešní krytina, báň dostala nové oplechování, vnější stěny nové omítky. V průběhu 90. let 20. století byl kostel několikrát vykraden. Z interiéru zmizely některé plastiky. K zásadní rozsáhlé rekonstrukci přistoupila římskokatolická církev v 21. století za finanční podpory Karlovarského kraje a příspěvku z rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu. Restaurovány byly fasády kostela, nové oplechování získala cibulová báň. Střecha dostala novou šindelovou krytinu.[2][3]

Kostel je jednolodní stavba na obdélném půdorysu. Střecha kostela je valbová se šindelovou krytinou. Nad hřeben střechy se vypíná osmiboká zvonice s cibulovou bání se sloupkovou polygonální lucernou, završenou makovicí s dvouramenným křížem. Úzký obdélný, trojboce ukončený presbytář stojí při východní stěně lodi. Je krytý valbovou střechou. K němu je bočně připojena obdélná sakristie. Hlavní vstup je na severní stěně, za ním se nachází předsíň. V interiéru dnešní předsíně je gotický portál. Předsíň byla původně průchozí a vedla do kaple Olivetské hory. Ze severního průčelí vede vnější dřevěné schodiště na kruchtu. Vnější stěny jsou hladké, okna v nich půlkruhově zakončená. Prostor presbytáře prosvětlují úzká, pozdně gotická okna. Loď kostela i presbytář jsou plochostropé se dřevěným kazetovým stropem. Nad triumfálním obloukem je freska s rodovým znakem bádenských markrabat. Sakristie je sklenuta valenou klenbou. Vnitřní stěny lodi, presbytáře a sakristie člení malované pilastry. Ve středu pozdně barokního hlavního oltáře je zavěšen obraz svatého Vavřince. Na oltáři stojí sochy svaté Kateřiny a svaté Barbory, okolo oltáře sošky andělů a mužských postav v orientálních krojích. Vlevo od triumfálního oblouku stojí postranní oltář Panny Marie se sochami andělů. V nice ve středu oltáře je pozdně gotická socha Madony. Vpravo od triumfálního oblouku se nachází barokní oltář sv. Barbory se sochami andělů. Ve středu oltáře je zavěšen oltářní obraz s výjevem Utrpení svaté Barbory, v oltářním nástavci obraz svatého Jana Křtitele. V bývalé kapli Olivetské hory, později přestavěné na předsíň kostela, stávaly vyřezávané barokní plastiky. Ústřední sochou byl klečící Ježíš Kristus. Po zrušení kaple byly plastiky přemístěny do interiéru kostela a později do kaple bečovského zámku.[4][3]