Kostel svatého Petra z Alkantary (Liptovský Mikuláš)

Kostel sv. Petra z Alkantara je trojlodní halový kostel s dlouhým polygonálně ukončeným kněžištěm. Hlavní loď i se dvěma vedlejšími je zastřešená strmou sedlovou střechou. Nad kostelem se vypíná věž zastřešená cibulovitou střechou v barokním slohu. Její výška dosahuje 40,2 m a jedná se o obrannou věž, jak jde posoudit z drobných okének v nižších patrech věže. V posledním podlaží se z každé strany věže nachází sdružené okno v románském slohu, které propojuje malý, úzký meziokenní sloup. Fasáda věže je ukončena římsou.

Na nárožích podstřešní římsy kostela na nacházejí figurální symboly. Západní vstupní portál má tvar sedla, je členěný protnutými pruty, do nich jsou v horních rozích vložené štítky.

Stěny kostela člení 11 oken v gotickém slohu, ve tvaru přímého lomeného oblouku, vyplněné kružbou (symetrickou). V polygonální apsidě jsou čtyři trojpolová gotické okna, vyplněné kružbou ve tvaru trojlalku a čtyřlístku. Opěrný systém je vtažen do průčelí fasády kostela. Odstupňované opěrné pilíře jsou ve tvaru jednoduchého proláklého obdélníku. Kostel byl postaven z opracovaného lomového kamene.

Trojlodí kostela má přibližně 25 m na délku. Halové trojlodí (hlavní loď) je zaklenuta hvězdicovou klenbou a podepřena šesti štíhlými osmibokými sloupy na čtyřhranných podstavcích. V zadní části hlavní lodi se nachází chór na třech obloucích podepřený dvěma pozdně sloupy kruhového průřezu. Hlavní loď je od presbytáře oddělena triumfálním obloukem. Presbytář je trojhranně zakončen, je osvětlen čtyřmi gotickými okny a zaklenut síťovou klenbou, která je posazená na drobné ukončující konzolky. Střídají se motivy rostlinné s antropomorfními na rozdíl od polygonálního konzolového ukončení příporových úseků hlavní lodi, které přijímají na obvodových zdech patková žebra stlačených hvězdic. Na jižní stěně presbytáře jsou ve stěně osazeny dvojité sedile zdobené kružbou. V kružbě jsou dva gotické štíty. Nalevo je erb Michala z Okoličné – v modrém poli v horní části je zlatá šesticípá hvězda, pod ní je stříbrný půlměsíc. V pravém štítu jsou písmena J, B, L iniciály jmen synů Michala (Jakub, Leonard, Bernard). Na stejné straně se nachází čtyřhranná věž, pod kterou je průchod do františkánského kláštera. Severně od hlavní lodi se nachází kaple zaklenutá hvězdicovou klenbou, která je prosvětlená třemi gotickými okny s kružbou. Pod kaplí jsou hrobky rodu Okolyčaniovců. Jižně od presbytáře se nachází sakristie zaklenutá hvězdicovou klenbou. Ze společných výchozích vzorů podunajské architektury, ale ovlivněných i požadavky stavebníků, vychází i kostel františkánského kláštera v Okoličném. Podunajské umělecké zásady se v něm ozývají ve formě snad nejčistší trojlodní síně s hloubkově odstupňovaným presbytářem, v štíhlých polygonálních pilířích vzpírající tříramenné hvězdice. Nositelem základního výrazu interiéru a hlavním výtvarným činitelem převýšení prostoru vzniklého potlačením šířky bočních lodí ve prospěch střední lodi je vznosná klenba.[1]

Vnitřní zařízení je nejvíce z barokního období. Skládá se z kazatelny se sochami čtyř evangelistů, vyřezávaných lavic a osmi zdobených oltářů z roku 1721. Autorem původního hlavního oltáře Panny Marie byl Mistr Pavel z Levoče a jeho dílna, dnešní hlavní oltář se skládá ze sloupové architektury s nástavci, sochami a středním obrazem, na kterém je zobrazen sv. Petr z Alkantary (rok 1742). Na jižní straně hlavní lodi se nachází barokní oltář Ukřižování s gotickým krucifixem z roku 1490. V kapli se nachází barokní oltář Piety.