Halový kostel

Halový nebo také stejnolodní kostel je církevní stavba o dvou nebo více lodích stejné výšky. Na rozdíl od baziliky, která má střední loď výrazně vyšší a okna nad střechami bočních lodí, je halový kostel osvětlován jen okny v bočních lodích. Strop lodí může být rovný nebo častěji klenutý. Zvenčí se kostel vyznačuje velkou výškou bočních stěn s vysokými okny, nepřítomností opěrného systému a často mohutnou sedlovou střechou. V českých zemích se halové kostely stavěly v období vrcholné a pozdní gotiky, zejména jako městské farní kostely.

Halový kostel, prostor tvořený třemi stejně velkými chrámovými loděmi

Historie

Stejnolodní typ kostela vznikl patrně v jižní Francii (Provence) a ve Španělsku už koncem 1. tisíciletí. Do střední a severní Evropy pronikl výjimečně už v 11. století, baziliku ale začal nahrazovat až v pozdním středověku, ve 14. a 15. století. Převládl v té době také v Německu, v Holandsku a v Anglii.

Známé halové kostely v Česku
Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni (14. stol.)

Galerie

Reference
  1. Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava | www.atlasceska.cz. www.atlasceska.cz [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.