Kostel svatého Petra (Vídeň)

Nejstarší církevní budova (z níž ovšem nic nezůstalo) pocházela z raného středověku a existují spekulace, že mohlo jít o nejstarší kostel ve Vídni, prý postavený na místě římského tábora.

Ten byl nahrazen románským kostelem s hlavní lodí a dvěma uličkami, podle legendy samotným Karlem Velikým kolem roku 800. První písemná zmínka o kostele nicméně pochází až z roku 1137.[1] Ke konci 12. století se kostel stal součástí Schottenstiftu (Skotského kláštera ve Vídni).

Středověký kostel měl tři oltáře, s apsidou na jihu místo normální východní orientace. Tato neobvyklá vlastnost vyvolala mnoho diskusí mezi odborníky a existuje podezření, že kostel byl upraven z dříve světské budovy. Byl obklopen obchody a v nedaleké budově sídlila Stadtguardia, předchůdce moderní policie. Starý kostel vyhořel v roce 1661 a byl poté opraven jen provizorně. Rozhodnutí postavit kostel nový bylo přijato po jeho předání Bratrstvu Nejsvětější Trojice, jehož členem byl i císař Leopold I. Císař složil slib, že kostel opraví poté, co v letech 1679-1680 Vídeň zasáhla morová rána.

Stavba nového barokního kostela byla zahájena kolem roku 1701 Gabrielem Montanim, kterého roku 1703 nahradil Johann Lukas von Hildebrandt. Návrh byl inspirován Vatikánskou bazilikou v Římě. V roce 1722 byla většina budovy dokončena a v roce 1733 byl Peterskirche konečně zasvěcen Nejsvětější Trojici. Nový kostel byl první kupolovitou stavbou barokní Vídně. Vzhledem k omezení dostupného prostoru byl postaven ve velmi kompaktní podobě s velkým vnitřním prostorem a bohatým interiérem se zlatým štukem.

Oválnou kupoli navrhl Matthias Steinl, který byl také zodpovědný za vnitřní výzdobu, v níž vynikají hlavy cherubínů. Fresky původně maloval slavný Ital Andrea Pozzo, jehož obrazy byly ovšem po jeho smrti odstraněny. V roce 1713 Johann Michael Rottmayr zahájil zcela novou výmalbu. Freska v kupoli představuje korunovaci Panny Marie. Na triumfálním oblouku je vidět erb císaře Leopolda I. V klenbách kolem kupole jsou vyobrazeny čtyři evangelisté a čtyři otcové církve, vymalovaní vídeňským umělcem J. G. Schmidtem. Stejný umělec také maloval oltář v postranní kapli sv. Michaela.

Barokní hlavní oltář vytvořili Antonio Galli Bibiena a jeho boloňská dílna (stavba) a Martino Altomonte (výzdoba). Oltář zachycuje Uzdravení chromého svatým Petrem a svatým Janem v Jeruzalémě. Stejný umělec také maloval oltář v postranní kapli Svaté rodiny. Malý obraz Neposkvrněného početí Panny Marie nad hlavním oltářem je dílem umělce 19. století Kupelwiesera. Svatyně v postranních kaplích Svaté rodiny a svatého Michala zobrazují mučedníky z římských katakomb.

Zlacená kazatelna je ozdobena sochou Matyáše Steinla (1726), na vrchlíku je znázorněna Nejsvětější Trojice. Naproti kazatelně je ve zlatě a stříbře vyobrazeno mučednictví sv. Jana Nepomuckého, vyřezávané Lorenzem Mattiellim. Na vrcholu je socha Matky Boží.

V letech 1998–2004 prošel kostel rekonstrukcí, která vrátila obrazům jejich původní bohaté zbarvení a jas.

Přímo naproti kostelu bydlel v letech 1870–1873 jako student, v rodině svého přítele, budoucí československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, což připomíná pamětní deska.[2]

• 
  Interiér Peterskirche
• 
  Kupole
• 
  Detail fresek kupole
• 
  Korunovace Panny Marie
• 
  Srdce Marie v postranní kapli sv. Antonína
• 
  Barokní kazatelna
• 
  Varhany
• 
  Půdorys

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peterskirche, Vienna na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Petra na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky