Kostel svatého Pankráce (Praha)

Kostel svatého Pankráce

Kostel sv. Pankráce se nachází v parčíku mezi ulicemi Na Pankráci, Sinkulova a Na Klikovce na katastru Nuslí. Podle patrona kostela, římského mučedníka sv. Pankráce, je odvozen název celé přilehlé čtvrti včetně sídlišť, věznice nebo stanice metra.

V místě dnešního kostela (tehdy ve vesnici zvané Krušina) býval v 11. století hřbitov, kde stávala románská rotunda[1]. Ta byla později přestavěna na gotický kostel. Ten byl však v době husitských válek, v listopadu roku 1420 poškozen v souvislosti s bitvou na Vyšehradě.

Další škody utrpěl za třicetileté války, roku 1648, kdy jej poničila císařská či švédská střelba při švédském obléhání Prahy. Z této doby jsou také dělové koule, které jsou dodnes patrné ve zdi kostela. O dva roky později, roku 1650, kostel opravili michelští jezuité. Roku 1757 byl však opět vypleněn pruskou armádou. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byl kostel odsvěcen (správnějším vyjádřením by bylo, že jej církev přestala využívat, protože pojem odsvěcení kostela v katolické církvi neexistuje)^[zdroj?] a do roku 1818 využíván jako sklad střelného prachu.[2] Na přelomu 19. a 20. století byl však kostel opět vysvěcen a přidělen pod správu nuselského kostela svatého Václava.

Při archeologickém průzkumu v letech 1968–1970 bylo pod kostelem odhaleno základové zdivo románské rotundy z konce 12. století. Průzkum byl prováděn v souvislosti s ražbou tunelů metra mezi stanicemi Gottwaldova (tehdy pracovní název stanice "Nuselský most", dnes stanice metra C "Vyšehrad") a Pražského povstání na trase C. Kromě základů rotundy byly během průzkumu objeveny pozůstatky hrobů, neboť u kostela býval před staletími hřbitov. Nejstarší nalezené hroby pocházejí z přelomu 11. a 12. století.[2]

Dnes je kostel svatého Pankráce součástí nuselské farnosti římskokatolické církve.

Poblíž v malém parku stojí pomník obětem první světové války, dílo sochařů J. Slámy a J. Gabriela, odhalený v červenci 1925, na jehož vrcholu zaujme mohutný orel ve vzletu (modelem pro plastiku byl živý orel "Fanouš", kterého přivezli českoslovenští legionáři ze Sibiře). [3]

Zvonice kostela

Západní průčelí kostela

Vedle kostela stojí čtyřboká barokní 19 a půl metru vysoká věž zvonice. Do její severní zdi byla při výstavbě vložena černá kamenná deska s tajemným nápisem. Věž má půlkulatá střílnová okna, osazená střechou s lucernou a makovicí.

Ve zvonici je zavěšen jeden z nejstarších zvonů v Čechách od zvonaře Bartoloměje Pražského z roku 1505. Zvon jehož průměr činí 1,20 m, výška 86 cm a hmotnost 350 kg, je zdoben reliéfem sv. Jakuba menšího s knihou. Zvon se však do zdejší zvonice dostal až roku 1700.

Při výstavbě linky C pražského metra, která vede přímo pod zvonicí, bylo nutné zpevnit její základy.

V roce 2003 bylo nutno provést demontáž a opravu závěsu zvonu. Poté byl zvon znovu zavěšen a zvonění je řízeno počítačem.[1]