Kostel svatého Otmara (Hoštka)

Původní románská stavba ze 12. století[3] se jen ve zbytcích dochovala ve spodní části věže. Když pominuly husitské války a Hoštka byla poničena,[4] byl na konce 15. století postaven nový gotický kostel,[3] z něhož se dochoval presbytář, část lodi a spodek věže. K rozšiřování kostela, i když původní prostor byl již tak stísněn došlo v průběhu renesance, kdy se v západním průčelí objevily půlměsíc a hvězda jako symboly majitele města v letech 1544–1575, hraběte Tarnovského.[4] K dalšímu rozšíření došlo v baroku v letech 1703–1712.[3] V 60. a 70. letech 20. století došlo k řadě „modernizačních“ zásahů do vzhledu kostela, mimo jiné byl vyměněn ciferník hodin, ale byla i zasklena okna aj. K velké opravě došlo také v devadesátých letech 20. století.

Kostel má čtvercovou loď s odsazeným polygonálním presbytářem. Na jeho severním boku se nalézá mohutná čtyřboká věž. Na jižním boku jsou sakristie a kaple. V ose západního průčelí se nachází předsíň. Pozdně gotický presbytář má kružbová okna mezi opěrnými pilíři. Uvnitř se nacházejí dvě pole křížové žebrové klenby a paprsčitý závěr na figuálních konzolách. Loď kostela je barokní z let 1703–1712. Okna lodi jsou sklenutá segmentem. Štít je opatřen pilastry, volutými křídly a segmentovým vrcholem. Uvnitř lodi je plochý strop s malbou Korunování Panny Marie. Hranolová věž s jehlancovou helmicí a lucernou, snad původně starší, je v dnešní výšce z období renesance. Uvnitř je zdivo a okno původní románské lodi. Na střeše se nachází půlměsíc a hvězda – znaky hraběte z Tarnova a sanktusník.[4]

Uvnitř je polygonální, bílozlatá kamenná křtitelnice s reliéfy, plastikami a soškou sv. Jana Nepomuckého pocházející z 18. století. V lodi se nachází lavice a dva boční oltáře, které jsou zasvěceny Svaté rodině a sv. Janu Nepomuckému, který je opatřen plastikou Piety. Jedná se vesměs o barokní dílo z první poloviny 18. století. V kostele se nacházejí dvě velké sochy: sv. Mikuláše a biskupa s berlou; dále několik menších plastik a obrazů, rokajový rám a jiné předměty z 18. století. Na jižní straně lodi visí obraz biblické události: Vzkříšení Lazara z roku 1832 od J. Grusse z Litoměřic. Další zařízení, včetně hlavního oltáře i v podvěžní kapli je pseudoslohové.[4]

U kostela v domě čp. 92 je fara. Jedná se o přízemní empírovou stavbu se schody ke kamennému portálku, kde se nachází letopočet 1826.[4]