Kostel svatého Mikuláše (Lúčky)

Jde o jednolodní stavbu s polygonálním presbytářem a malou sakristií. Podélná osa kostela je orientována směrem západ-východ, přičemž na východě je umístěn oltář a na západě věž se zvonicí. Kostel se vyznačuje dvěma vstupy – portály s lomenými oblouky, a to hlavním jižním a vedlejším západním. Celková délka spolu s věží dosahuje 24 m, šířka ve středu je 10,2 m. Výška klenby je 8,5 m, zatímco výška věže je uváděna jako 26 m. Vnější část podpírají třístupňové opěrné pilíře se stříškami.

Žebrová paprsková klenba

Oltářní část nebo presbytář je dlouhý 6 m a široký 7,7 m. Je zakončen polygonálním uzávěrem rozděleným žebrovou paprskovitě klenbou na 5 částí s centrálním svorníkem s reliéfem obličeje Ježíše Krista. Přičemž tři stěny z jižní strany zabírají velké gotické vitrážové dvojitá okna s lomenými oblouky, kamenným ostěním, středním prutem, třílistou zakončením a kružbami rozdílného vzoru.

Okno s vitrážemi

V páté nejsevernější části zdi svatyně lze vidět sedlový portál, kterým se vstupuje do maličké sakristie, a také napravo od ní i hodnotné gotické výklenkové pastoforium na způsob věžičky vysoké 3,5 m, které zdobí nástavba ve tvaru prutů a fiál z konce 15. stol. V centru presbytáře najdeme novogotický Mikulášský oltář vybudovaný po velké rekonstrukci z roku 1912.

Bočním západním portálem se vstupuje do podvěží, kde se konaly a stále i konají rozloučení se zesnulými. Stejně se touto místností prostřednictvím úzkého kamenného točitého schodiště dostaneme do věže, ve které jsou dvoje dveře, jedny vedoucí do podkroví a ty druhé se sedlovým portálem vedoucí do zapuštěné empory a dále na chór. Rovněž jsou v ní tři lana. Dva pro velké zvony a jeden pro umíráček. Představená věž, která má čtvercový půdorys, je podklenutá lunetovou valenou klenbou, zatímco loď má křížovou žebrovou klenbu a sakristie jednoduchou valenou klenbu. V kostele lze nalézt celkem tři kamenné svorníky, dva v lodi a jeden v kapli. Ve východní části lodi je svorník s florálním motivem a v západní s datováním neogotických úprav z roku 1931. Typická gotické okna s lomenými oblouky a třílistým zakončením se kromě presbytáře nacházejí i v jižní zdi hlavní lodi, ale ve zmenšené verzi. V kostele také lze najít Volný obraz Madony z barokního období restaurován G. Viszem v roce 1853, a také gotický kalich z roku 1511.

Původní hlavní oltář kostela byl banskobystrickou diecézí v roce 1876 hodnocen jako umělecky nejhodnotnější oltář z těch, které se v kostelíku nacházely. Jeho vznik se datuje do období kolem 1470–1480. Jelikož mluvíme o křídlovém oltáři, tak sestává ze střední pevné části, a dvou krajních s možností otáčení. Výška oltáře je 153 cm a jeho největší možná šířka (při rozevření křídlových částí) je 390 cm. Nejvýraznější a nejstarší částí oltáře je plastika sv. Mikuláše z Bari, ochránce kostela sv. Mikuláše. Autorství se připisuje Mistrovi figur z hlavního oltáře v Hronském Beňadiku, který na její sestrojení použil lipové dřevo. Vyřezávaná socha, která je výrazně pomalovaná, dosahuje výšky oltáře a je situována do středu oltáře v nice. Ve střední části oltáře lze nalézt také dalších šest namalovaných stojících figur svatých, které obklopují sochu patrona. Jde o malbu svatého Petra (vlevo – 153×37,5 cm), svatého Erasma (vlevo nahoře – 71,5×13 cm), papeže (vlevo dole – 79×11,5 cm), svatého Ulricha (vpravo nahoře – 71×12,8 cm), svatého Wolfganga (vpravo dole – 78×11 cm) a svatého Pavla (vpravo – 159×39 cm). Boční tabule se kvůli velikosti oltáře nevešly do svatyně a proto byly zavěšeny na stěnách. Jejich šířka je 98 cm a obsahují celkem 10 maleb, po jedné z vnější strany a po čtyřech z vnitřní, které zobrazují legendy ze života sv. Mikuláše. Na přední straně pravého křídla lze vidět Ukřižování Krista, zatímco na levé je zobrazen Kristus na hoře Olivetské. Na vnitřní straně se nacházejí malby zobrazující příběhy jako „sv. Mikuláš obdarovává tři dívky“, „sv. Mikuláš utišuje rozbouřené jezero“, „falešná přísaha před soudcem“, „zázrak zlata ukrytého v obchodě“, „zloději okradli Žida, ten v zlosti zničil obraz světce“, „sv. Mikuláš přikazuje zlodějům vrátit poklad“, „sv. Mikuláš zachraňuje tří nevinných mládenců před stětím" a „smrt sv. Mikuláše“.

Jde o boční oltář, který vznikl stejně jako oltář sv. Mikuláše mezi lety 1470 a 1480. Je široký 165 cm a vysoký 125 cm. Některé části jako oltářní predella nebo štít se nedochovaly. Ve střední pevné části se nacházejí novodobé sochy Panny Marie s Jezulátkem na levé straně a svaté Doroty na pravé straně; jsou vyrobeny z lipového dřeva. Baldachýn ve skříni je vytvořen dvěma oblouky ve tvaru oslího hřbetu. Na křídlových malovaných částech lze vidět z vnitřní strany po dvou malbách nad sebou, které zobrazují po dvou světcích a dvou světicích. Na levé straně sv. Petra se sv. biskupy a knihou a sv. Bartoloměje se sv. Jana Evangelistou a na pravé sv. Barboru s sv. Alžbětou a sv. Markétu se sv. Apolenou. Z vnější části jsou zde dvě menší malby, a to polopostava Krista a polopostava světce, které se nacházejí nad většími malbami, jako jsou Anděl a Panna Marie ze scény zvěstování Panny Marie. Tento oltář stál pravděpodobně na místě dnešního mariánského oltáře.

Rozměry tohoto oltáře jsou 100 cm na výšku a 165 cm na šířku, což říká, že jde o nejmenší z těchto tří oltářů. Kromě předěly a štítu se v tomto nezachovalo ani levé přední křídlo. Stejně jako u předchozích dvou i tento obsahuje ve střední části reliéf z lipového dřeva avšak bohatě pozlacený a zobrazující Oplakávání Krista (ukládání do hrobu). Vedle piety lze zpozorovat dalších 6 postav, které se dělí o bolest s matkou Ukřižovaného. 6 dochovaných malovaných obrazů na vnější straně a čtyři na vnitřní dokumentují celou křížovou cestu až po ukřižování a zmrtvýchvstání. Jde o obrazy jako Krista svlékají ze šatů, Zmrtvýchvstání Krista, Nesení kříže a Oplakávání Krista na vnitřní straně a Kristus na Hoře Olivetské, Korunování trním, zajetí Krista, Bičování, Kristus před Pilátem a Ecce homo na vnější. Tento oltář byl pravděpodobně umístěn na místě při kanclu.

Mariánský oltář

Současný novogotický oltář tvoří tři výklenky s gotickými lomenými oblouky, ve kterých jsou umístěny polychromované pozlacené postavy světců. V centrální části je umístěna největší figura a to patrona kostela sv. Mikuláše z Bari. Vedle jeho biskupských insignií v levé ruce drží modlitební knížku, na které je zlatý měšec a tři zlaté jablka jako znázornění jeho spořivosti a ochoty pomoci chudým. V levé prohlubni je znázorněn papež Klement se želízkem a kladívkem (ochránce horníků a sv. Mučedník) a v pravé prohlubni lze vidět sv. Vendelína se sedící ovečkou při pravé noze, která ho představuje jako patrona zemědělců a pastevců.