Kostel svatého Mikuláše (Horní Branná)

Hlavní průčelí je orientováno na západní stranu. Nad hlavním vchodem je na portálu znak patronů hraběcí rodiny z Harrachu se třemi pštrosími pery zasunutými ve zlaté kouli. V srpnu 1958 přibyla u hlavního vchodu socha sv. Josefa, která se původně nacházela na rohu zámecké zahrady na jilemnické křižovatce. V současnosti je ale socha z roku 1740 umístěna z jižní strany před presbytářem.

Nad hlavním průčelím je umístěna i hranolová kostelní věž nesoucí hodiny s anglickým strojkem, které věnoval kostelu Bedřich hrabě z Harrachu roku 1747. Současné hodiny byly pořízený z odkazu Františky Konvalinkové, jež zemřela v Horní Branné roku 1887. Na věži je umístěn také největší a nejstarší zvon kostela – 1800 kg vážící zvon sv. Mikuláš. Zvon pochází již z doby založení kostela a na rozdíl od menších zvonů z doby Adama a Hynka z Valdštejna se nestal obětí válečných rekvizicí a přečkal až do současnosti. Původní zvon byl doplněn novými zvony Maria (300 kg) a Václav (140 kg), které byly ulity v letech 1989–1993 rodinou Manouškovou.

Závěr kostela

Proti hlavnímu vchodu, tedy směrem na východ, se nachází trojboce zakončený presbytář.

Na severní straně je barokní přístavba kaple Nejsvětější Trojice a sakristie. U severní zdi je umístěn také náhrobek Františka Střížka, donátora branského kostela, z roku 1701.

Na jižní straně se nachází boční vchod.

Presbytář s oltářem sv. Mikuláše

Presbytář je zaklenutý jedním polem křížové klenby nad obdélníkovým půdorysem. Na obdélné pole navazuje trojboký závěr, jehož klenba se napojuje na křížové pole. Čela kleneb v závěru mají tvar lomených parabol. V průsečíku žeber kleneb se nenachází svorníky. Žebra vbíhají plynule do zdí, zakončeny jsou pouze drobnou konzolou ve tvaru profilované římsy. Na ose presbytáře je umístěn hlavní oltář sv. Mikuláše. Je zde umístěno sedadlo pro předsedajícího umístěné čelem k lidu, bočně jsou umístěna sedadla pro ministranty. Severně od prostoru presbyteria se nachází sakristie. Nad sakristií je díky polokruhovým otvorům do prostoru otevřena oratoř. Do prostoru kněžiště ústí pět gotických lomených oken. Od lodi je presbytář oddělen také mírným vyvýšením pomocí jednoho schodu.

Loď je zaklenuta dvěma klenebními poli, stejně jako presbytář, křížovou klenbou, jejíž žebra jsou svedena na pilíře zakončené římsou, v protnutí taktéž bez svorníků. Od presbytáře je loď oddělena tzv. vítězným (triumfálním) obloukem, který je zde spíše jen v náznaku. Do lodi vedou dva vstupy. Hlavní vstup vedoucí portálem skrze podvěží vede ze západní strany. Ze strany jižní, směrem blíže k presbytáři, vede vchod boční skrze předsíňku. V prostoru lodi jsou rozmístěny lavice pro účastníky bohoslužeb, v západní části se nachází kruchta s varhanami. V naznačeném triumfálním oblouku na severní straně je zavěšena kazatelna, přístupná ze sakristie. Na opačné straně se nachází boční oltář – tzv. Zásmucký. Do lodě vedou tři gotická okna – dvě z jižní strany a jedno ze strany severní.

Barokní kaple Nejsvětější Trojice

V kapli sv. Trojice se nachází dva boční rokokové oltáře zřízené roku 1799 Janem Grauperem, jenž byl úředníkem branského a jilemnického panství. Čelní oltář je zasvěcen sv. Janu Křtiteli, boční oltář na straně sakristie, dílo J. Kraupara z Broumova z roku 1799, je zasvěcen sv. Anně a zdobí jej současné obrazy. V kapli se také nachází cenný kříž vykládaný perletí původem z Itálii, kde vznikl v 17. století. Hlavní oltář je rokokový, dřevěný s vyobrazením sv. Mikuláše. Původní malba byla sejmuta a nahrazena roku 1857 obrazem od prof. Jana Kostince (1834 – 1905) z Prahy. Na bocích oltáře jsou umístěny sochy sv. Petra a Pavla z roku 1857, jejichž autorem je J. Koštěnec. Vedlejší oltář sv. Kříže, tzv. Zásmucký, darovala kostelu roku 1647 panna Anna Marie ze Zásmuk, stejně jako obraz Panny Marie s vypodobením samotné dárkyně jak klečí na kolenou a znakem rodu ze Zásmuk – holubem hřivnáčem nesoucím v zobáku olivovou ratolest. Oltář zdobí pozlacený obraz Ukřižovaného Krista, dílo Filipa Laugnera z Liberce, jež nahradilo původní sešlý obraz se stejným námětem. Obraz je darem kostelu od obchodníka z Branné - Františka Antonína Střížka. Dříve se v kostele nacházely jiné tři oltáře: oltář proměnění Ježíše; narození Ježíše Krista zřízený Jakubem Formánkem roku 1657; sv. Jakuba, který nechal v první polovině 17. století zhotovit Martin Pecha z Krásné Hory s nápisem: „Martin Pecha z Krásné hory sdělal ke cti a slávě Boží. Proste Boha za něho!“

Kruchta s rokokovými varhanami

Pod kazatelnou je umístěna cínová renesanční křtitelnice ze 16. století, dar Zdeňka z Valdštejna a jeho manželky, jejichž znaky křtitelnici zdobí. Na příklopu trojnohé křtitelnice na barokním podstavci je křížek s vyobrazením Ukřižovaného a letopočty 1636 a 1684. Barokní kazatelna z 1. poloviny 18. století je dřevěná, vyřezávaná a bohatě zdobená se zlacením, nachází se na severní straně lodi před presbyteriem. Stříška kazatelny zdobená sochami andělíčků se s půdorysem řečniště shoduje jen částečně, nachází se jen nad jeho do prostoru vystouplejší částí. Zpovědnice je z 2. poloviny 18. století. V dřevěných skříních branského oratoria, které se nachází nad předsíňkou a sakristií, je uschována knihovna vikáře Jana Antonína Želízka obsahující latinské náboženské spisy. Původní varhany pocházely z roku 1653 a byly darem od prefekta panství ve Branné Václava Weyrycha z Gemsenfelsu. Kvůli nedostatečné velikosti byly roku 1776 vyměněny za nové, rokokové, zhotovené varhanářem Ambrožem Tauchmanem a zdobené malbami místního malíře Jana Procházky. Nové varhany zaplatilo Bratrstvo Nejsvětější Trojice a obchodník Františka Antonín Střížek. Před kaplí Nejsvětější trojice se nachází po levé ruce (při pohledu do kaple) socha sv. Václava v panovnickém oděvu, s knížecí korunou a kopím s praporem v ruce. Po pravé ruce je umístěna socha Ježíše Krista s rozpřaženýma rukama. Obě sochy jsou dřevěné a polychromované.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
• Kostel sv. Mikuláše v Horní Branné na Hrady.cz