Kostel svatého Kosmy a Damiána (Emauzy)

Interiér kostelíka s ikonostasem

Při pohledu od Vltavy z Rašínova nábřeží v rámci komplexu Emauzského kláštera nenápadný kostelík poněkud zaniká, přitom však stojí na posvátném místě české kulturnosti. Současná raně barokní podoba kostela pochází z přestavby v letech 1657-1659.

Interiér kostela je barokní, zaklenutí valeným stropem s barokní stukovou výzdobou. V přední, východní části interiéru stojí ikonostas s obrazy Ježíše Krista a Bohorodičky uprostřed a po stranách vlevo sv. Mikuláš a vpravo sv. Anežka Česká.

Kostel svatých Kosmy a Damiána v popředí Emauzského kláštera

Nevelký románský kostelík bývalé pražské osady Podskalí je poprvé zmiňován již v roce 1178, kdy je uváděn jako farní. Podle kroniky měl kostelík s oblibou navštěvovat již kníže Václav a podle jiné pověsti zde měli mši sloužili také svatý Vojtěch a svatý Prokop Sázavský.[1]

V roce 1347 se císař Karel IV. rozhodl založit klášter se slovanskou liturgií, neboť si uvědomoval jedinečnost českých zemí, jako místo společného dědictví západního latinského ritu s cyrilometodějskou tradicí východní liturgie. Pro tento účel zvolil místo v blízkosti podskalského farního kostelíka. V roce 1372 byl dokončena výstavba benediktinského kláštera zvaného Na Slovanech osazeného slovanskými mnichy z Chorvatska. Do doby dokončení velkého chrámu Panny Marie, sloužil kostel sv. Kosmy a Damiána jako klášterní. Poté malý kostelík po několik let sloužil k lisování vína.[2]

Nejvíce ovšem kostel utrpěl po komunistickém převratu a následných letech reálného socialismu. V letech 2010-2015 proběhla zdařilá rekonstrukce piazzetty před kostelem.