Kostel svatého Jiljí (Dolní Dvořiště)

Díky odpustkovému privilegiu došlo k zajištění financí a tudíž mohla být přibližně kolem roku 1480 započata výstavba východní části kostela. Jako první byla postavena sakristie s kostnicí. Současně se budovalo obvodové zdivo kněžiště. V roce 1488 doplňoval kněžiště kamenný sanktuář a zaklenutá hvězdová síťová klenba. V roce 1492 byla vyrobena a osazena kovaná mřížka do schránky sanktuáře.

V další etapě výstavby došlo pravděpodobně k založení trojlodí. Trojlodí mělo mít původně níže posazenou síťovou hvězdovou klenbu, která je v kněžišti. V přízemí jižní otevřené předsíně bylo realizováno v 90. letech 15. století pouze jediné pole. V trojlodí byl u obou vstupů použitý sedlový portál s lomeným tympanonem v nadpraží.

Do roku 1500 se trojlodí stavělo podle původního plánu, poté však byly založeny klenební výběhy a několik obvodových čel v obvodovém zdivu. Do stejné výšky se také přibližovaly kanelované pilíře meziklenebních oblouků a byla vytvořena arkáda kruchty. Na začátku 16. století došlo těsně před dokončením trojlodí z neznámých důvodů k radikální změně projektu. Dále také došlo ke zvýšení koruny zdiva. Následek zvýšení koruny se projevil ve výrazném zalomení posazených výběhů vzhůru. Díky vyvýšenému interiéru lze vidět vnější objem schodiště,které směřuje ze schodišťové věže na půdu kostela. Neúplné klenební přípory v podkruchtí byly vyměněny za jednodušší typ. V další etapě byl zaklenut stejným typem klenby, kterou lze vidět v bočních lodích.

V roce 1507 byl kostel vysvěcen, a tudíž považován ve své základní fázi za dokončený. Některé prvky, jako například podoba omítkových paspart oken s vyvinutějším typem kružeb a nebo tvar erbů s proděravěnými okraji nad okny a na průčelí jižní předsíně, dokazují, že některé práce probíhaly na exteriéru kostela ještě v polovině 16. století.

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 350 000 Kč.[3]

Kostel sv. Jiljí se rozkládá na síňové trojlodí s dlouhým pětiboce zakončeným presbytářem. Síňové trojlodí i kněžiště uzavírají síťové klenby.

Kněžiště z dvou klenebních polí a mnohoúhelníkovým ukončením 5/8 má nároží zpevněná opěráky. Tyto opěráky s pultovými stříškami mají reliéfně ozdobené štítky. Žebra síťové klenby presbytáře vybíhají z půlválcových přípor, které mají tvar polygonálních profilovaných soklíků. Presbytář je zaklenutý sítí se vzorem čtyřcípých hvězd. Na severní stěně presbytáře se nachází sanktuář, který má jemně profilované ostění ve tvaru oslího oblouku. Na severní stěně presbytáře se také nachází sedlový portál s ostěním profilovaným hruškovcem a výžlabky, které vedou do sakristie a mají valené zaklenutí. Sakristie má tvar čtverce. Portál s mírným hrotem je v dolní části profilovaný mohutným stlačeným hruškovcem. Jeho ostění se skládá z profilovaných oblouků a nacházejí se na něm také výžlabky. Sakristie má na východní straně kamenný arkýř, který ukrývá oltářní niku. Nika je osvětlená okénkem. Pod sakristií se nachází kostnice. Na jižní stěně se nachází sedile, které jsou zakončené členitým obloukem.

Na hluboký presbytář se připojuje obdélníkové trojlodí. Trojlodí se skládá z téměř stejně širokých lodí. Tyto lodě vymezují dvě řady štíhlých výrazně vyžlabených pilířů. Trojlodí kostela je zaklenuto bohatou sítí, která se však poněkud liší v lodi hlavní a lodích bočních. Přechod mezi jednotlivými klenbami lodí je však téměř plynulý, protože zde chybí profilace arkád. Tento prvek můžeme najít i u síní z doby lucemburské.

Interiér trojlodí je zaklenuto síťovou klenbou, která je na zdech přidělána na klenební výběhy a uvnitř na tři páry kamenných profilovaných pilířů. Východní dvojice pilířů má členité tělo pomocí širokých výžlabků, které jsou oddělené válcovými profily. Střední pár pilířů je oddělený hranolovými profily a dva západní pilíře, které prochází kruchtou, jsou oktogonální. Na vrcholu všech pilířů jsou posazeny nečleněné válcové články a nad nimi vybíhají z klenebních kápí jednotlivá žebra. U zdí vybíhají z podlahy svazkové klenební přípory, které zasahují až do úrovně klenebních výběhů, pevně svázaných s obvodovým zdivem.

V západní části se nachází portál s lomeným tympanonem, který je poměrně malý a má mělce profilované ostění. Na jeho vrcholu se nachází reliéfem pětilisté růže. Oblouny jsou přetínány na čtvercové obloučky. V západní části lodi se také po celé šířce trojlodí nachází kruchta s poprsnicí, která je zdobená kamennými kružbami, kde se propisuje rožmberská architektura. Na kruchtě se nachází různé motivy. Nejvýznamnější motiv, který tu byl použit dvakrát, je motiv velké pětilisté růže. Kruchta je také podklenuta síťovou klenbou. Podkruchtí tvoří tři profilované oblouky. Střední oblouk je půlkruhový a boční oblouky jsou mírně hrotité. Z této kruchty vede schodiště k depozitáři. Pozdně gotický depozitář má sedlový profilovaný malý portál. Na jižním průčelí depozitáře lze vidět dva erbovní štítky z období renesance. Na těchto štítcích byl při posledních opravách obnoven rožmbersko-ursinovský erb a francouzská lilie, která má poukazovat na duchovní správce – cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Boční okénka depozitáře mají záklenek, který je vytvarovaný do záclonového oblouku. Okénka po obvodu navíc doplňuje tvarovaná pasparta se stáčenými konci na horních okrajích.

Portál z kruchty na schody do lodi má také sedlové ostění profilované hruškovci a výžlabky. Pod kruchtou se nachází sedlový portálek vedoucí na šnekové schodiště, které umožňuje vstup na kruchtu dalším sedlovým portálkem s nadpražím zdobeným záclonovým obloukem a dále pak na půdu trojlodí.

Jižní předsíň je také zaklenuta síťovou klenbou. Do trojlodí vede sedlový portál s tympanonem. Portál má profilované ostění a je zdobený kružbovými motivy. Tympanon je ozdobený slepou kružbou a na vrcholu štítkem opět s reliéfem pětilisté růže. Patky prutů jsou šroubovitě kanelovány. Jižní předsíň se sedlovým portálem se na jižní straně pomocí lomené arkády otevírala volně ven, avšak při novogotické úpravě kostela sem byla vložena dřevěná příčka, která interiér uzavřela.

Mezi opěráky se nachází štíhlá gotická dvoudílná okna s lomeným obloukem, profilovaným ostěním a původními jednoduchými kamennými kružbami. Okna mají po obvodu omítkové rámy a nad záklenky vystupují štukové znakové štítky. Štítek nad záklenkem okna na severovýchodě má tvar pětilisté růže. Nad záklenky dvou jižních oken můžeme vidět štukové raně renesanční vykrajované znakové štítky. Okna trojlodí mají kružby vyplněné jeptiškami s půlkruhově ukončeným vrcholem, které mají v záklenku na severní a západní straně vzor čtyřlístku a plaménku. Okna, která se nachází na jižní straně blíže kněžišti mají kružby složené z rotujících a prolínajících se plaménku a vrchol okno na jihozápadním nároží je vyplněn třemi kroužky. Dnes jsou všechny tyto štítky již bez malby. Kostel je také ozdoben malýma okýnkama, která osvětlují např. točité schodiště, či depozitář.

Na svornících v kněžišti i hlavní lodi se nachází znak rožmberské gotické architektury – pětilistá rožmberská růže. Tento prvek se v kostele mnohokrát opakuje. Můžeme ho najít například jako reliéf na poprsnici, nebo malbu na jižním průčelí kostela. Zde je přímo namalovaný erb rodu Rožmberků. Některé svorníky jsou ozdobeny pouze dvojicí kroužků.

Na webové stránce farnosti jsou varhany popsány takto: Varhany jsou z roku 1765 (dílo freistadtského varhanáře Lorenze F. Richtera) a mají 12 rejstříků a 2 manuály. Traktura je mechanická. V zábradlí je třírejtříkový pozitiv.[2]

• Architektura v českém národním dědictví – kolektiv autorů, nakladatelství SNKLU, 1961
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J svazek. Praha: Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1977
• LAVIČKA, Roman. Pozdně gotické kostely na rožmberském panství. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 9788085033472.
• Památkový ústav – Evidenční list kulturní nemovité památky
• LÁTAL, Hynek. Dizertační práce -Transformace klenebních figurací v širším okruhu podunajské pozdně gotické architektury. Brno 2010 dostupné online
• LÁTAL, Hynek. Poznámky ke stavební historii kostela sv. Jiljí v Dolním Dvořišti. Průzkumy památek. 2008-08-308, roč. XV, čís. 1, s. 135–142. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.

• Římskokatolická farnost Dolní Dvořiště

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiljí na Wikimedia Commons
• http://www.dolnidvoriste.cz/dolni-dvoriste/d-1005/p1=60
• http://www.kohoutikriz.org/priloha/hauno.php
• http://is.muni.cz/th/12308/ff_d/Obrazova_cast_001_143.pdf