Kostel svatého Jana Křtitele (Kurdějov)

Kostel svatého Jana Křtitele je pozdně gotická jednolodní, přibližně orientovaná stavba, na východní straně mírně rozšířená náznakem boční lodě. K té na jižní straně přiléhá hranolovitá sakristie. Kněžiště je trojboce ukončené. Zdi lodi i kněžiště zvenčí posilují stupňované opěrné pilíře. Některé z nich nesou tesané kamenické značky a erby. V západním průčelí lodi se nachází původní vstupní portál, opatřený kamenným ostěním s lomeným obloukem. V ose jižního průčelí je situován novější portál z přelomu 15. a 16. století. Bohatě zdobený, mírně lomený kamenný portál je zakončen fiálami a sochou Krista na kříži. Vedle ní se původně nacházely menší sochy ukřižovaných zločinců, později odsekané. Kolem portálu jsou patrné pozůstatky fresek. Část původních gotických oken s ostěním tvaru lomeného oblouku byla na počátku 18. století zaslepena a nahrazena rozměrnějšími a výše posazenými barokními okny, zakončenými obloukem. Kostel je zastřešen sedlovou zvalbenou střechou kterou nesou dřevěné krakorce.[4] Uprostřed hřbetu vystupuje oplechovaný sanktusník. Krytinu, obnovenou v 80. letech 20. století, tvoří měděný plech.

Hlavní loď je zaklenuta pozdně gotickou hvězdicovou žebrovou klenbou, s žebry hruškovitého profilu. Ty se stýkají ve čtyřlistých svornících. Na konzolách žeber se nachází několik kamenických značek. Kněžiště nese zaklenutí nepravidelnou plackou, vytvořené během barokních úprav z počátku 18. století. Příčná loď je zaklenuta jednoduchou barokní valenou klenbou, sakristie klenbou křížovou.[4] Kněžiště a loď odděluje barokní půlkruhový vítězný oblouk. V západní části lodi se nachází hudební kruchta, jejíž čelo nesou hranolové pilíře ústící do trojice lomených oblouků. Strop kruchty tvoří hvězdicová žebrová klenba. Parapet kruchty je kamenný, zdobený plaménkovou kružbou. Přístup na kruchtu je pomocí točitých schodišť v polygonálních obezdívkách při severní a jižní straně západní stěny lodi.[4]

Vnitřnímu zařízení dominuje hlavní oltář ze 40. let 18. století, osazený plastikami svatého Šebestiána, sv. Markéty, sv. Kateřiny a sv. Rocha. Jejich autorem je Ignác Lengelacher. V nástavci oltáře je umístěn novodobý obraz Panny Marie. Dva retabulární oltáře v čele lodi pocházejí z téže doby jako hlavní oltář.[4][11] U severního křídla příčné lodi je umístěna kamenná kazatelna z roku 1522. Pětiboký útvar spočívá na přístěnném pilíři zakončeném fiálami. Schodiště na kazatelnu zdobí plaménková kružba. Šestiboká kamenná křtitelnice pochází pravděpodobně z roku 1495.[11] Varhany byly vyrobeny roku 1885.[12]

Samostatně stojící pozdně gotická zvonice v západní části areálu plnila během obléhání také funkci bergfritu.[13] Pochází asi z roku 1493, v 70. letech 16. století podstoupila přestavbu. Roku 1834 byla původní narušená střecha s ochozem a věžičkami nahrazena současnou, jednoduššího tvaru. Zvonice je masivní čtyřpatrová stavba, vysoká asi 45 m, čtvercového půdorysu. Přízemí je zaklenuto křížovou klenbou a je přístupné z vnitřního dvora dveřmi s kamenným portálem.[5] Není nijak propojeno s vyššími patry. První patro je přístupné vnějším točitým schodištěm ústícím na zastřešený dřevěný ochoz nesený kamennými krakorci. Původně však bylo propojeno mostem s kostelní lodí.[12] Klenba patra je valená. Tento prostor sloužil k obytným a obranným účelům.[13] Další patra jsou přístupná žebříky. Druhé patro prosvětlují lomená gotická okna s kamenným ostěním doplněným kružbou.[5] Třetí patro je opatřeno malými kruhovými okny a věžními hodinami. Věž je zakončena nakoso postavenou nadstavbou s další vrcholovou odstupněnou nadstavbou nesoucí jehlancovou střechu. Celý tento útvar pokrývá krytina ze štípané břidlice.

Ve věži jsou zavěšeny dva velké zvony. Jeden pochází z roku 1606, druhý původně z roku 1456 (přelitý v roce 1839).[14]

Kaple Všech svatých je pozdně gotická stavba z počátku 16. století. Sloužila jako hřbitovní kaple původního hřbitova do jeho přestěhování počátkem 17. století.[15] Mimo to také plnila funkci obranné bašty zakomponované do hradební zdi areálu. Je postavena na čtvercovém půdorysu s trojbokým závěrem. Zdi jsou zvenčí zesíleny opěrnými pilíři. Zdivo je armováno nárožními kamennými kvádry. Na vnitřních fasádách kaple jsou umístěna dvě okna s kamenným ostěním zakončeným lomeným obloukem. Vstup do kaple se nachází v západním průčelí. Sedlový portál je opatřen kamenným ostěním s protínajícími se pruty.[11] Sál kaple je zaklenut síťovou žebrovou klenbou, uvnitř se nachází jednoduchý malý oltář.[15] Nad hlavním sálem se nalézá půdní obranné patro, opatřené malými obdélníkovými okny s kamenným ostěním a dvěma klíčovými střílnami na severní straně. Vstup na půdu je situován na východním průčelí. Patro bylo podél zdí směřovaných dovnitř areálu opatřeno vnějším dřevěným ochozem. Z něj se dochovaly pouze nosné kamenné krakorce. Střecha kaple je sedlová, opatřená pálenými střešními taškami.[11]

Nachází se jižně od kostela, tvoří jej dvě neomítnuté kamenné hranolové stavby obdélníkového půdorysu, zaklenuté valenou klenbou. Obě tyto středověké stavby jsou různého stáří, jedna z nich snad mohla být kaplí svatého Mikuláše. Obě stavby jsou součástí opevnění, s hradební zdí lícují jejich jižní stěny.[14]

Pod areálem kostela se nachází síť podzemních chodeb, zbudovaných pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století. Plnily funkci únikovou a (nebo) zásobovací.[16] Chodby jsou vyzděné cihlami a valeně zaklenuté. Jejich šířka je zhruba 0,7 až 1,2 m a výška 1,5–1,75 m. Hlavní větev dlouhá zhruba 80 m vede z kněžiště kostela na východ a poté jižně; končí ve sklepě domu čp. 1. Celá trasa je několikrát zalomená, s několika rozšířenými komorami a kamennými dveřními ostěními. Z trasy vede několik slepých odboček. Boční jihozápadní trasa délky 30 m končí u hradební zdi.[11]

Budova fary stojí při západní straně areálu. Jednopatrová stavba přibližně čtvercového původu má pozdně gotický původ. Byla renesančně upravena a v polovině 18. století přestavěna barokně do současné podoby. Na hlavním průčelí jsou umístěna obdélníková okna, jejich horní řada nese výzdobu plastickou štukaturou. Na fasádě hlavního průčelí, mezi prostředními okny horního patra, se nachází freska slunečních hodin. V patře severního průčelí jsou umístěny dvě kamenné klíčové střílny.[14]

Před hlavním průčelí fary se tyčí barokní kříž datovaný letopočtem 1793, s plastikou Ježíše Krista a reliéfem Máří Magdalény. Při jižní straně areálu se dále nacházejí barokní sochy svatého Antonína Paduánského a svatého Jana Nepomuckého, obě z poloviny 18. století.[14]

• BABÁK, Jan. Opevněný kostel v Kurdějově u Hustopečí. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
• BĚHALOVÁ, Dana. Pozdně středověké opevněné kostely na jižní Moravě. Brno, 2013. 85 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta - Seminář dějin umění. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. Dostupné online.
• SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
• Opevněný kostel – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2013-12-01 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.