Kostel svatého Jana Křtitele (Žitava)

Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě (německy St.-Johannis-Kirche, či jen Johanniskirche) je původně románský kostel z konce 13. století několikrát přestavovaný. Současná klasicistní podoba je z 18. století. Kostel se nachází na náměstí Johannisplatz v centru saské Žitavy, zemského okresu Zhořelec v Německu.

Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
St.-Johannis-Kirche Zittau
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
Místo
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresZhořelec
ObecŽitava
Souřadnice50°53′48,47″ s. š., 14°48′23,66″ v. d.
Základní informace
Církevevangelicko-luterská
ProvincieCírkevní okrsek Löbau-Žitava
Architektonický popis
Stavební slohklasicismus
Výstavba13. století
Další informace
AdresaJohannisplatz, Žitava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Interiér kostela, hlavní oltář.

Zmínka o prvním kostele sv. Jana pochází z roku 1291. V roce 1230 na tomto místě stála trojlodní románská bazilika se dvěma věžemi v průčelí, která byla zbudována pro Řád johanitů. V 15. století byla exilovým sídlem pražské kapituly sv. Víta. V letech 1485–1531 byla stavba goticky přestavěna a rozšířena na čtyřlodní halový kostel. Ten byl během sedmileté války, 23. července 1757, zcela zdemolován. Zničeny byly i varhany, které krátce předtím postavil Gottfried Silbermann.

Dne 23. července 1766 byla na základech zničeného kostela zahájena nová stavba v barokním slohu, avšak dostavily se vážné problémy se statikou. Současná podoba stavby pochází od Karla Friedricha Schinkela, který barokní dispozice kompletně přestavěl v klasicistním slohu. Realizaci těchto úprav prováděl Schinkelův žák Carl August Schramm z Žitavy. Už v průběhu výstavby se naklonila pravá z věží.

Gotická plastika sv. Václava, dříve umístěná na západní fasádě, se dnes nachází v městském muzeu.[1]

Interiér

Nedochované Silbermannovy varhany. Rytina z roku 1758

V interiéru je pozoruhodný plochý kazetový strop. Kostel též disponoval Silbermannovými varhanami, které se však nedochovaly.

Hudební ředitelé

Chrámoví varhaníci současně působili jako obecní regenschori (Directores musices) města. Byli mezi nimi někteří významní hudebníci:

  • Johann Nesen, 1453 „varhanní mistr“ (Orgelmeister)
  • Joachim Pomeranns, 1567
  • Michael Joseph, 1576, († 1599)
  • Lorenz Sternberger, 1600
  • Christoph Schreiber, 1634
  • Andreas Hammerschmidt, 1639
  • Moritz Edelmann, 1676 († 1680)
  • Johann Krieger, 1682
  • Carl Hartwig, 1735 (žák J. S. Bacha)
  • Gottlieb Krause, 1748
  • Johann Trier, 1753
  • Johann Gottlieb Unger, 1789
  • Benjamin Gottlieb Rösler, 1820
  • Franz Karl Theodor Sturm, 1834

Reference

  1. PIETSCHMANN, Thorsten. Zittau : Architektur und Kunst. Kapitola St. Johannis, s. 84–88.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.