Kostel svatého Jakuba (Mnichovo Hradiště)

Barokní kostel sv. Jakuba stojí na původním místě gotického kostela, který byl vystavěn společně se založením města. Dnešní kostel dala postavit hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, v letech 1726-1727, což uvádí chronogram na jeho hlavním portálu. Stavitel kostel znám není, ale bývá připisován valdštejnskému staviteli M. Raimondimu. Stylově je podobný kostelům v Bosni a v Loukovci.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště.

Interiér kostela

Kostel je obdélný, jednolodní se západní věží s cibulovou střechou a pravoúhlým presbytářem, vedle něhož se na severní straně nalézá sakristie. Kostel je na vnějších stěnách členěn pilastry a lizénovým rámci. Také vnitřní stěny mají pilastry. Presbytář má křížovou klenbu, sakristie má valenou klenbu s lunetami. V lodi kostela je valená klenba, jejíž vrchol byl však ubourán a nahrazen dřevěným stropem.

Vnitřní vybavení kostela je zčásti barokní (hlavní oltář a kazatelna) a z části rokokové (postranní oltář). Hlavní oltář pochází od truhlářského mistra J. Flehera. Je doplněn oltářním obrazem sv. Jakuba od malíře Jana Jiřího Hertla z Turnova. Po stranách hlavního oltáře se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z roku 1727, jejichž autorem je kosmonoský sochař Josef Jiří Jelínek. Dva rokokové boční oltáře z roku 1764 jsou baldachýnové. Obraz Panny Marie malovaný na plechu z roku 1735 pochází o J.J. Hertla. Kazatelna pochází z roku 1736 a křtitelnice z roku 1776.

Zvony

Zvon sv. Jakub z roku 2006

Seznam zvonů doložených ve zvonici a sanktusníku kostela:[2][3]

Název zvonu	Výzdoba	Nápis	Průměr	Hmotnost	Historie zvonu	Stav
sv. Jakub	reliéf mušle (atribut sv. Jakuba), větvička (znak zvonařství), pás z křížů	SVATÝ JAKUBE ORODUJ ZA NÁS/ MNICHOVO HRADIŠTĚ A.D. 2006/ ULILA RODINA DYTRYCHOVA	94,3 cm		Odlila Rodina Dytrychova, Brodek u Přerova v roce 2006	Umístěny ve věži
Ježíš Maria	reliéf Ježíše Krista	DOMINE, MANE NOBISCUM	79 cm		Odlit ve Vídni v roce 1995
sv. Václav	reliéf sv. Václava	SVATÝ VÁCLAVE, PROS ZA NÁS BOHA/ MNICHOVO HRADIŠTĚ/ L.P. 1998/ ULIL MANOUŠEK PRAHA ZBRASLAV	62 cm		Odlit zvonařstvím Manoušek, Zbraslav v roce 1998
	reliéf P. Marie	Anno domini millecimo Qvincentecimo decimo oktavo en ego campana nvnqvam pronvnccio vana ignem vel festvm (?) avt funus honestvm Qvi me fecit magister bartholomeus nomen habet in Civitate prage veni sancte spiritus reple tvorum corda fideliv	112 cm		Zvon pražského zvonaře Bartoloměje z roku 1518	Zrekvírovány za první světové války
Umíráček	reliéf sv. Barbory				Z roku 1740
sv. Ludvík		Sv. Ludvík / Mrtvé oplakávám			Umíráček. Odlil Richard Herold v Chomutově v roce 1923. Jméno nesl po dárci, berním řediteli Ludvíku Mrázkovi	Zrekvírovány v roce 1942
sv. Jakub	reliéf sv. Jakuba	Byly jsme (3 nové zvony: sv. Jakub, P. Maria a sv. Václav), ulity za děkana Ant. Holečka r. 1929 / Sv. Jakub ap. oroduj za nás!		729 kg	Ulila firma Bouřil a Rys, Hradec Králové v roce 1929
P. Maria	reliéf P. Marie	Matičko boží ochraňuj svůj lid!		298 kg	Ulila firma Bouřil a Rys, Hradec Králové v roce 1929
sv. Václav	reliéf sv. Václava	Na památku millenia sv. Václava 1929		422 kg	Ulila firma Bouřil a Rys, Hradec Králové v roce 1929
	valdštejnský erb, zkřížené listy	Krystian hrabě z Waldšteinu a geho choť Marya rozená hraběnka z Thunu pod duchownj zpráwau Františka Nigrina děkana a vikáře k rozmnoženj sláwy Božj přeljt mne dali 1832	98 cm		Zvon přelitý za Kristána z Valdštejna v roce 1832	Neznámý
	krucifix, lví hlava	Gegossen von Carl Wilhelm Paul in Leippa	76 cm		Zvon roku 1881 přelit ze staršího z roku 1579 od Petra z Mladé Boleslavi
		Sv. Jakube oroduj za nás - z obětin katolíků byl jsem ulit r. 1922 za děkana Holečka		300 kg	Odlil Václav Červený, Hradec Králové v roce 1922

Okolo kostela se nachází zrušený hřbitov, z něhož se však zachovalo několik náhrobků. U kostelní zdi se nachází empírový figurální náhrobek Alžběty Kollerové zhotovený z bílého mramoru v roce 1818. Nechal jej pro svou matku, která zemřela v roce 1810, vytvořit František Arnošt Koller, rakouský vojevůdce z období napoleonských válek. Autorem náhrobku je vídeňský mistr Rudolf Schadow. Dále je zde náhrobek Františky z Ehrentalu (Ehrenbergu) a hrobka Vincence Valdštejna od J. Hájka z Bakova, který je zhotovil v letech 1788 a 1797. Z majetku městského muzea bude v roce 2015 do prostoru u kostela umístěn náhrobek Kateřiny Leibnicové z roku 1594, který se původně nacházel v zaniklém kostele Panny Marie, a náhrobek šlechtičny Meluziny Křinecké z Ronova a na Dymokurech, který pochází ze zaniklého kostela ve Studénce. Ze starého hřbitova zůstaly zachovány pomníčky padlých vojáků z prusko-rakouské války v roce 1866.

Nedaleko kostela stojí barokní farní budova z roku 1701, která byla postavena za účasti M. Raimondiho, od něhož pocházejí i štukatury.