Kostel svatého Erharda (Tatrovice)

Pohled na jižní stěnu

Kostel patří mezi nejstarší kostely v regionu. Pochází pravděpodobně z poloviny 13. století. Německá vlastivěda z roku 1898 uvádí dokonce 12. století, kdy svatostánek nechal údajně postavit jeden z rodu Unruherů. Tvrzení se však opírá o nedatovanou listinu. Tatrovice v té době náležely k loketskému panství. Unruherové se na Loketsku usadili až na počátku 15. století, a proto je nutno časový údaj vnímat jako chybný. Kostel je tak skutečně doložen až roku 1356.[3] Původně se jednalo nejspíš o větší kapli. Ta byla do současné podoby dostavěna roku 1555, kdy byla k původnímu objektu přistavěna loď a zaklenut pravoúhlý presbytář. Barokní úprava kostela je nejspíš z první poloviny 18. století. V té době byl kostel vybaven barokním inventářem a byla postavena barokní kaple Olivetské hory.[4]

V roce 1627 došlo k přidělení farního kostela k Jindřichovicím a farní kostel v Tatrovicích se stal filiálním, kde se sloužily mše jen v neděli a o svátcích. Fara zůstala prázdná, později do ní byla přemístěna malá místní škola. Ve staré farní kronice se uvádí, že obyvatelé Tatrovic měli po dlouhou dobu těžkosti s obsazením farnosti. Teprve v roce 1782 zde opět byl farář. Město Loket jako sídlo panství převzalo patronát nad kostelem. V témže roce byly u příležitosti nového vysvěcení kostela provedeny větší opravy kostela a fary. Rozsáhlejší opravy kostela a fary se prováděly roku 1872, v roce 1873 byl nově vyzdoben oltář. Při menších opravách střechy a vybílení vnitřku kostela v roce 1925 byla zavedena elektřina a provedena vnitřní elektroinstalace.[5][pozn. 1]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva, obec Tatrovice téměř zanikla a kostel postupně chátral. Oprav se kostel dočkal v letech 2004 až 2005. Byla provedena celková rekonstrukce kostela, opravena byla šindelová střecha kostela. Upraveno bylo i bezprostřední okolí kostela včetně rekonstrukce jižního schodiště a došlo k obnově interiéru objektu.[4]

Jednolodní orientovaný kostel byl raně gotickou stavbou. Současná barokní podoba kostela je z roku 1555. V sakristii při severní straně se nacházejí dvě pole křížové hřebínkové klenby. Loď je plochostropá a původně byla vybavena dřevěnými kazetami. Tříramenná dřevěná kruchta je nesena vyřezávanými sloupky. Kostel nemá opěrné pilíře. Na střeše dominuje sanktusová věž s barokní cibulovou bání s dvouramenným křížem na vrcholu. Druhá menší vížka se nachází nad presbytářem.

Před hlavním západním průčelím je čtvercová předsíň se stříškou krytou šindelem. V podélných stěnách lodi kostela jsou dvojice obdélných oken, z nichž výše položená mají vitráže. Rovněž okno do presbytáře je vitrážované. Na jižní stěně lodi kostela je dřevěný krucifix s polychromovanou vyřezávanou sochou Ukřižovaného Ježíše Krista. Kricifix je kryt malou šindelovou stříškou.[3][4]

V presbytáři se nachází hlavní barokní portálový oltář z poloviny 18. století. Původně zde stála socha sv. Erharda. Boční oltářní sochy náležely sv. Janu Nepomuckému a sv. Janu Křtiteli. Současná výzdoba neodpovídá původnímu stavu a zejména v průběhu 20. století docházelo k častým změnám. Zajímavá je kamenná křtitelnice z roku 1701 a barokní lavice z období kolem roku 1700. Dva protějškové tabulové oltáře pocházejí z konce 18. století. Na epištolní straně je obraz Korunování Panny Marie z období kolem roku 1780. Hodnotnou řezbářskou prací z první poloviny 18. století je socha svatá Anny. Ze stejného období je soška Panny Marie s Ježíškem. Z konce 18. století je socha sv. Vendelína. Zajímavým dílem z konce 18. století je olejomalba Křížové cesty. Původní varhany v kostele jsou prvně zmíněny roku 1762. Současné varhany sestavil varhanář Andreas Peter roku 1912.[3]

Před první světovou válkou měl kostel 4 zvony. Dva byly ve velké věži, další v malé věži. Nejmenší zvon, umíráček, byl zavěšen roku 1892 do kapličky, předtím však od roku 1782 visel ve staré škole. Za první světové války byly všechny zvony rekvírovány.[5] Jako první byl roku 1916 rekvírován zvon z roku 1650.[3] Zbývající zvony potkal stejný osud v roce 1917.[5] Tři zvony[pozn. 2], které jsou nyní v kostele, pocházejí z roku 1925.[4]