Římskokatolická farnost Chodov

Římskokatolická farnost Chodov je územní společenství římských katolíků v Chodově a okolí.[1] Organizačně spadá do sokolovského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů plzeňské diecéze.[2] Farním chrámem chodovské farnosti je kostel svatého Vavřince.

Římskokatolická farnost Chodov
Farní kostel svatého Vavřince v Chodově
Základní údaje
Vikariátsokolovský
Diecézeplzeňská
Provinciečeská
AdministrátorP. Petr Mecl
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Chodov
Poloha farnosti na mapě České republiky
Území farnosti
Chodov Nové Sedlo Tatrovice
Kontakt
Adresa sídlaŘímskokatolická farnost Chodov
Staroměstská 38
357 35 Chodov
Souřadnice50°12′23,69″ s. š., 12°44′17,11″ v. d.
Telefon+420 723 459 162
E-mail[email protected]
IČO64843866
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2015 (IV.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O farnosti

První písemné zmínky o chodovské farnosti pocházejí z roku 1348, kdy už je kostel zmiňován jako farní. V roce 1363 se pak v konfirmačních knihách pražského arcibiskupství objevují jména prvních chodovských farářů. Do třicetileté války jsou údaje o farnosti jen strohé, protože většina záznamů byla zničena při požáru v roce 1654. V době po třicetileté válce byly v Chodově vytvořeny dodnes existující sakrální památky - boží muka (1672 a 1673) a mariánský sloup (1675). V letech 1725 - 1733 proběhla za vlády Franze Flamina von Plankenheim výstavba kostela svatého Vavřince.


Kostely a kaple na území farnosti

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
FotografieKostelMístoBohoslužbaZeměpisné souřadnicePoznámka
Kostel sv. Vavřince Chodov středa
pátek
neděle
17.30
17.30
9.00
50°14′21″ s. š., 12°44′55″ v. d. farní kostel
Kostel sv. Erharta Tatrovice neděle
14.00
50°16′32″ s. š., 12°41′41″ v. d. kostel
Kostel Nanebevstoupení Páně Nové Sedlo sobota
11.00
50°12′24″ s. š., 12°44′17″ v. d. kostel

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:

Duchovní správci farnosti do roku 1945

  • Před 1363 – kněz Matěj
  • 1363 – Conrad von Elbogen
  • 1367 - Nikolaus von Mies
  • 1405 – Nikolaus von Falkenau
  • 1417 – Wenzeslaus von Prachatitz
  • 1432 – Wenzeslaus Scherfanz
  • 1553 – Andreas Lang (evangelický pastor)
  • 1601 – Mathes Wohlrab (evangelický pastor)
  • 1616 – Mathias Ringer (evangelický pastor)
  • 1626 – Adam Sustius (znovu katolík)
  • 1628 – Siptus Heymeyer
  • 1660 – Norbertus Wenzeslaus Peller
  • 1668 – Johann August Günter
  • 1670 – Mathias Hilbert
  • 1672 - Andreas Heckl
  • 1705 – Johan Georg Sangl
  • 1712 – Anton Schossig
  • 1715 – Johann Michael Hönig
  • 1737 – Wenzel Spitzl
  • 1761 – Franz Helfert
  • 1796 – Anton Fritsch
  • 1799 – Ignatz Leitmann
  • 1824 – Georg Schön
  • 1852 – Franz Fischer
  • 1884 – Wilhelm Matschak
  • 1900 – Wenzel Möckel
  • 1939 – Ferdinand Brändl

Odkazy

Reference

Literatura

  • GNIRS, Anton. Topographie der Historischen und Kunst-Denkmale: der politische Bezirk Elbogen.. Praha: Deutschen Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik,, 1927. S. 27–30.
  • VLASÁK, Vladimír. Chodov. 1. vyd. [s.l.]: Město Chodov, 2004. 171 s.
  • BÄCHER, Franz. Kleine Chronik der Stadt Chodau, 846-1945. 1.vyd.. vyd. Waldsassen: Franz Bächer, 1963. 52 s.
  • GOTTFRIED, Josef; ROHM-NOWAK, Gerlinde. Verlorene Heimat Chodau. Eine kleine Industriestadt im Egerland/Böhmen. 1.vyd.. vyd. Hohenberg a.d.Eger: [s.n.], 1994. 487 s.
  • SARKÁNYOVÁ, Ivana. Chodov objektivem času. Chodov: Město Chodov, 2003. 84 s.
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1: A - J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. S. 511.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.