Česká Bělá

Česká Bělá (německy Böhmisch Bela; v letech 1869–1890 Bělá[3]) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží 9,2 km od Havlíčkova Brodu. Jméno dostal podle barvy vody potoka Bělá, který zde protéká a vlévá se do Sázavy.

Česká Bělá
Kostel sv. Bartoloměje
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0631 568503
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
Okres (LAU 1)Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°38′35″ s. š., 15°41′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 083 (2022)[1]
Rozloha15,99 km²
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ582 61, 583 01
Počet domů398 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseČeská Bělá 122
58261 Česká Bělá
[email protected]
StarostkaAlena Kubátová
Oficiální web: www.ceskabela.cz
Česká Bělá
Další údaje
Kód obce568503
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel, kteří mohou využívat tři prodejny smíšeného zboží, jedno pohostinství, zdravotní středisko, poštu, školu, mateřskou školku,knihovnu, kadeřnictví, fotbalové hřiště, dále jsou v obci i zemědělské a dřevozpracující podniky, autoopravny, truhlářství a další služby. Ze spolkového života v obci stojí za zmínku tradiční organizace hasičů, chovatelů a myslivců, fotbalový a hokejový oddíl, aktivní je také organizace svazu žen Sluníčko. Česká Bělá je také sídlem římskokatolické farnosti.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Městem se stává již v roce 1278. Původně česká osada se ve 13. století stává těžebním centrem stříbra. Tehdy sem přišli němečtí horníci. Po vyčerpání stříbrných ložisek městys opouští. V 16. století je vlastníkem Jan z Perštýna. V roce 1599 městys kupuje město Německý Brod, které je vlastníkem až do roku 1731. Poté patří hraběti Šporkovi, Štěpánu Langrovi, Františku Sajfertovi. Posledně jmenovaný založil zámecký park. Na konci první světové války zasáhla obec epidemie španělské chřipky, kdy zemřelo 17 místních občanů. Oběti byly i za druhé světové války.

V roce 1961 se stal Cibotín částí obce.[4] V roce 1995 byla otevřena nová škola. V roce 2002 bylo postaveno fotbalové hřiště a zázemí,v roce 2004 vznikl fotbalový klub. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5] V roce 2009 byla v České Bělé otevřena pojišťovna, a to na stejném místě, kde byl v České Bělé finanční ústav již před druhou světovou válkou. V roce 2010 byl zprovozněn obchvat městysu, tím se snížil provoz na komunikaci protínající městys. Především se snížil počet projíždějících kamionů, které často v zimních měsících ucpávaly komunikaci. V roce 2012 proběhla oprava mostu přes potok Bělá, což paralyzovalo několik měsíců dopravu v obci. V roce 2013 byla obnovena tradice masopustních průvodů.

Přírodní poměry

Obcí protéká potok Bělá, na němž se přímo v obci rozkládají Prokšův rybník a Horní rybník. Východně protéká potok Březina, který se vlévá do Bělé. Jižně stojí Ševcův kopec (569 m).[6] V zámeckém parku v centru obce, vpravo u silnice Česká Bělá-Macourov roste 19metrová památná borovice Jeffreyova[7] a 100 m severně od Kasalova mlýna při pravém břehu Bělského potoka stojí 35metrový památný smrk ztepilý.[8]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 174 domech 951 obyvatel. 944 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 887 římských katolíků, 4 evangelíci, 48 příslušníků Církve československé husitské a 3 židé.[9]

Vývoj počtu obyvatel České Bělé[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 1 370 1 336 1 317 1 345 1 386 1 312 1 174 985 1 005 1 019 934 891 921 1 011 1 021

Místní části

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. června 2015. V červeném štítě znaku se nachází český lev nad zvýšenou zelenou patou, v ní kosmý mlátek šikmo přeložený želízkem, obojí stříbrné. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, červený a zelený, v poměru 5 : 3. V horním pruhu český lev, v dolním kosmo mlátek šikmo přeložený želízkem, obojí bílé. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[11]

Školství

  • Základní škola a Mateřská škola Česká Bělá

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Bartoloměje – Původně gotický kostel ze 14. století, presbytář, věž a obvodní zdi byly nově postaveny ve třetí čtvrtině 15. století. Po roce 1700 byla přistavěna sakristie a upraveno průčelí, r. 1734 přistavěna loď dle staršího návrhu J. Santiniho. Interiér je z 19. století.
  • Barokní kaple čtrnácti pomocníků z roku 1762 stojí na Šibeniční hoře.
  • Technická památka letecký maják na kótě 569 m n. m.
  • Památník padlých z první světové války

Galerie

Rodáci

  • Bedřich Piskač (1898–1929), malíř
  • PhDr. Václav Fiedler (1887–1948), historik
  • Dagmar Dykyjová (12. dubna 1914 – 22. prosince 2011), vědkyně, botanička

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 84.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 74.
  5. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  6. Česká Bělá [online]. ČÚZK, 2016-01-01 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
  7. borovice Jeffreyova [online]. AOPK ČR, 2016-01-01 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
  8. Smrk u Kasalova mlýna [online]. AOPK ČR, 2016-01-01 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 21.
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.
  11. Udělené symboly [online]. 2015-06-15 [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.