Macourov

Jan Čepl - učitel národa

Macourov existuje od dob německé kolonizace ve 13. století. V nejstarších dokladech se uvádí jako Macerouwe (Macerova Niva, 1265). Dávno v minulosti bylo počeštěno Macourov.

Zakládání osad na statcích pánů z Lichtenburka řídil německobrodský rychtář Wernher. Mocný Smil z Lichtenburka ho učinil kmotrem svých synů a za jeho zásluhy věnoval jemu a jeho manželce Gutliebe 2. prosince 1265 ves Macourov bez poplatků a s právem dědičným. Podmínkou bylo, že on i jeho potomci budou ke každé pánově vojenské výpravě vysílat jednoho jezdce lehce ozbrojeného. Wernher s úspěchem doloval u Macourova stříbro a roku 1289 Jindřich, syn Smilův, odpustil svému kmotrovi povinnost vysílání jednoho muže s tím, že požadoval polovinu z výnosů dolů na statcích. Ložisko v Macourově se brzy vyčerpalo, roku 1303 byla štola opuštěna a právo kutací získalo těžařské bratrstvo, v jehož čele byl Jindřich, převor kláštera pohledského, a do majetku kláštera připadla i ves. Roku 1329 koupila ves Macourov Eliška, vdova po Hynkovi z přibyslavské větve Ronovců, za 21 kop pražských grošů s podmínkou, že po její smrti připadne ves opět klášteru. Až do poloviny 19. století patřil Macourov k pohledskému panství.

V současné době má obec 30 obyvatel. Macourov má obecní vodovod, kabelovou televizi s možností internetu. V obci bohužel není žádná prodejna a občané jsou tak odkázáni především na dojíždění do Žižkova Pole, Havlíčkova Brodu, Přibyslavi a České Bělé.

V obci je fungující občanské sdružení Macourovský svaz malé kopané, které pořádá ligu malé kopané. Vítězové ligy se účastní Mistrovství České republiky v malé kopané.

Socha sv. Václava

Kaplička, která jak píše název u vchodu, byla „vystavěna ke cti a chvále Boží l. p. 1924“ po první světové válce jako poděkování, že žádný z místních obyvatel z počtu 11 nebyl během první světové války zabit. V kapličce je sloužena každou první neděli v měsíci mše svatá v 7:00.

V roce 1913 byla ve vsi umístěna socha svatého Václava.