Kostel svatého Augustina (Brno)

Kostel svatého Augustina se nachází v centru Masarykovy čtvrti, která vznikla v meziválečném období a propojila starší „německou“ Úřednickou čtvrť kolem spodních částí ulic Údolní a Tvrdého s „českou“ Úřednickou čtvrtí na druhé straně kopce ze strany Žabovřesk (ulice Zeleného, Krondlova, Tichého a další). Chrám byl postaven na náměstí Míru (tehdy Babákovo náměstí), na úpatí Kraví hory. Důvodem jeho vzniku byl především velký stavební rozvoj v oblasti a s tím související nárůst farníků (samotná oblast spadala do starobrněnské farnosti, o kterou se starali starobrněnští augustiniáni) a dále také nadcházející výročí úmrtí svatého Augustina. Již v roce 1927 probíhala jednání o umístění kostela, která byla zjednodušena faktem, že zde augustiniáni ze Starého Brna vlastnili velkou část pozemků a měli tak na výběr nejvhodnější místo.[1]

Projekt chrámu vypracoval v letech 1929–1930 architekt Vladimír Fischer, profesor České vysoké školy technické v Brně. Základní kámen položil opat starobrněnského kláštera František Saleský Bařina 28. srpna 1930. Tento den měl pro augustiniány velký význam, neboť se jednalo o 1500. výročí úmrtí svatého Augustina. Nový kostel byl také tomuto církevnímu učiteli zasvěcen, chrám je proto někdy také nazýván jako „jubilejní“. Samotná stavba, kterou prováděla firma Jana Zemana, začala až v létě 1932, neboť bylo potřeba vyřídit všechna úřední povolení. Kostel byl po stavební stránce dokončen v červnu 1934, následovaly dokončovací práce. K jeho vysvěcení došlo 5. května 1935 brněnským biskupem Josefem Kupkou. Společně s chrámem byla postavena i navazující fara. Celkové náklady na vybudování kostela i farní budovy činily 3 414 625 korun a 45 haléřů.[1]

Samostatná farnost u kostela svatého Augustina byla zřízena 1. září 1938.[2] V roce 1942 byly tři (Sv. Augustin, P. Maria, Sv. Monika) ze čtyř zvonů zavěšených ve věži na příkaz německé policie odvezeny do Vítkovických železáren, kde byly roztaveny a použity pro válečné účely.[3] Roku 1976 byly původní varhany od firmy E.S. Petra z Prahy nahrazeny novými, které vyrobil krnovský podnik Rieger-Kloss.[4] Jediný zbylý zvon Sv. Josef (všechny čtyři původní ulila dílna Rudolfa Manouška) byl v roce 1990 doplněn zvonem P. Maria z dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Prostějova a v roce 2002 umíráčkem Sv. Monika.[3] Roku 1997 proběhla výmalba chrámu, o dva roky později dostal kostel novou fasádu.[5]

V letech 1989–2016 byl zapsán jako kulturní památka České republiky.[6] Chrám je kromě náboženských účelů využíván díky své dobré akustice i ke koncertům duchovní hudby, varhanním koncertům i vystoupením sborů.[7]

Pohled na věž a závěr kostela

Funkcionalistický (Karel Kuča jej označuje jako pozdně konstruktivistický[8]) kostel svatého Augustina byl postaven ve formě bazilikálního trojlodí. Není orientován, presbytář směřuje k severozápadu, svým jihovýchodním průčelím se obrací do centrálního prostoru Masarykovy čtvrti, na náměstí Míru. Před vstupem se nachází plochostropý sloupový portikus tvořený pěti sloupy. Nad hlavním vchodem se nachází bronzová deska s nápisem DOMVS DEI PORTA COELI (Dům Boží – brána nebes), po jeho stranách jsou umístěny vedlejší vchody.[9] Hlavní loď je výrazně převýšena a je osvětlena vysokými bočními okny a velkým oknem v průčelí. Dvě boční lodi jsou od hlavní lodě odděleny řadou sloupů a obě jsou zakončeny kaplemi: vpravo se nachází kaple Božího hrobu, vlevo kaple Panny Marie.[10] Hlavní loď přechází skrz subtilní triumfální oblouk do půlkruhového presbytáře, jehož vysoká okna jsou vyzdobena figurálními malbami.[11] Interiér chrámu je funkcionalisticky strohý. Spodní část hlavní lodi se obložena červenohnědým mramorem s bílými žilkami, zbytek je bíle vymalován. Právě v kontrastu s bílými stěnami je tmavě hnědý plochý kazetový strop.[12]

Celkově se jedná o monolitický železobetonový skelet s výplní cihlového zdiva. Konstrukce krovu je řešena ocelovými vazníky s podhledem. K hlavní lodi přiléhá hranolová věž o výšce 37 m. Ve výšce 32 m se nachází přístupný venkovní ochoz, v prostoru nad ním jsou umístěny věžní hodiny. Věž je zakončena 13 m vysokým hrotem s křížem.[3]

Hlavní loď s presbytářem

Na výzdobě interiéru se podíleli Vladimír Fischer (kazatelna včetně mosazné branky, mosazné křížky a kropenky, svícny, mešní nádoba, schránka svatostánku v oltáři a další),[13] sochaři Josef Axmann (plastika Kristus na kříži nad hlavním oltářem a plastika ležícího Krista v kapli Božího hrobu),[11] Václav H. Mach (společně s Axmannem bronzová desková reliéfní Křížová cesta a mramorová křtitelnice) a František Fabiánek (bronzové reliéfní desky na kazatelně)[13] a malíři František Süsser (okenní malby v kněžišti, obrazy nad vstupy do sakristie a do kaple Panny Marie), Petr Pištělka (obrazy u vstupů pod kůrem a obrazy v postranních oltářích v bočních lodích), František Myslivec (obrazy dnes umístěné na faře)[14] a Milena Šimková-Elgrová (obraz Madony s Ježíškem v oltáři kaple Panny Marie; ten byl po druhé světové válce přemalován Boženou Krasickou[15]).