Kostel svaté Kateřiny (Vysoké nad Jizerou)

Předsíň kostela z boku

Ve Vysokém nad Jizerou, které bylo již před 4. srpnem 1354 městem, vznikl nejpozději v první polovině 14. století původní dřevěný kostel určený pro vysockou farnost. Podle kroniky 4. srpna 1354 nahradil kněz Petr svého zesnulého předchůdce kněze Franca v místě in alta ciuitate, tedy ve městě Vysoká. Patronátní právo nad kostelem měli postupně majitelé zboží nístějského, panství návarovského a panství semilského. Dřevěný kostelík byl před svým stržením nahrazen v letech 1725[1]–1734[2] za faráře Pavla Petra Kramáře novým kamenným kostelem. V roce 1817 k němu byla přistavěna předsíň.

Večer 29. července 1834 došlo k zhoubnému požáru města. Při něm chytla kostelní věž a oheň roztavil zvony z let 1586 a 1673, zničil hodiny z roku 1764 a šířil se dále na postranní kruchty, na čtyři postranní oltáře a hlavní oltář s obrazem sv. Kateřiny z roku 1817. Z období před požárem se zachovala křtitelnice, spodní část kazatelny z roku 1758, oltář sv. Barbory, gotická madona a sochy z oltářů sv. Jana a sv. Anny. Kostel byl po požáru postupně obnoven a později vícekrát opravován a upravován do dnešní podoby. V roce 1862 byla předsíň doplněna sochou sv. Václava z šedesátých let 18. století a na přelomu 19. a 20. století litinovým erbem knížat Rohanů. Poslední oprava vnějšího pláště kostela proběhla v roce 2002 zásluhou Nadace Českému ráji Ing. Bohuslava Jana Horáčka.

Do první světové války se ve věži vysockého kostela nacházely tři zvony.

• Největší zvon Hrubák vážil 900 kg a pocházel z roku 1834. Horní a dolní byl zdobně lemován a na jedné straně se nacházel nápis: „Po wyhořenj města Wysokého a chrámu dne 29. srpna 1834 přelit gest zwon tento z milosti neyosw. knížete Carla z Rohanů.“
• Prostřední zvon Poledník vážil 400 kg a zdobil ho reliéf sv. Kateřiny.
• Malý zvon Klekáník vážil 200 kg.

Tyto zvony byly na podzim roku 1916 sňaty a zabaveny vojskem rakouské monarchie. Mohly však být zachovány, byly totiž historicky cenné a nepodléhaly tak odvodu. Stalo se tak snad nevědomostí tehdejšího duchovního správce.

Nové zvony byly do věže kostela zavěšeny v roce 1925. Ty byly zabaveny v době druhé světové války v roce 1942. Tragické na osudech těchto zvonů je, že také mohly být zachovány. Byly skladovány v Hamburku v americké zóně a po válce se bez potíží mohly odvézt zpět domů. Město Vysoké nad Jizerou této možnosti z nepochopitelné lhostejnosti nevyužilo.

Současné zvony, které visí ve věži kostela, pocházejí z roku 1971. Jsou ocelové a byly odlity v Třineckých železárnách ing. Františkem Walarusem zdarma, jen za náhradu materiálu.

• Největší zvon Svatá Kateřina váží 800 kg.
• Střední zvon Svatý Václav váží 480 kg a nese nápis „Sv. Václav 1971“.
• Nejmenší zvon Blahoslavená Zdislava váží 350 kg a nese nápis „Blahoslavená Zdislava“.

Před kostelem je socha sv. Barbory, která pochází ze druhé poloviny 18. století. Při cestě do Tříče stojí, na podstavci zdobeném reliéfy, socha Panny Marie z roku 1757. Při cestě k Tříči stojí, na podstavci zdobeném reliéfy, sv. Jan Nepomucký[4] z roku 1762. Při ceště do Sklenařic stojí socha sv. Josefa[5] z roku 1764 od Jílemnického mistra, jímž byl zřejmě Jan Chládek. Socha stojí na podstavci zdobeném reliéfy. Při cestě do Staré Vsi se nachází mariánský sloup[6] z roku 1777. Při silnici k Tříči je socha sv. Barbory[7] ze 2. poloviny 18. století. Na Šibeničním vrchu je socha sv. Magdalény[8] ze druhé poloviny 18. století. U Vysoké boudy je socha sv. Antonína pocházející z konce 18. století. V aleji před hřbitovem se nachází sv. Antonín a sv. Florián,[9] kteří pocházejí z konce 18. století. Boží muka[10] nacházející se při silnici do Sklenařic pocházejí z roku 1822. Náhrobek z roku 1909 rodiny Kramářovy na hřbitově je vybaven bronzovou plastikou znázorňující Smutek od V. E. Šaffa.[3]