Kostel svaté Anny (Hradec Králové)

K severu obrácená cihelná a omítnutá budova od bratislavského architekta a stavitele Matouše Walcha[4] se skládá z lodi o třech osách, z pravoúhlého kněžiště o jednom poli a dvou hranolovitých věží nad jižním průčelím, které jsou zakončeny zvonovitými kopulemi[19]. Toto je řešeno v bohatším baroku než ostatní fasády. Obě věže vystupují z průčelí v mělkých rizalitech, vroubených jónskými pilastry, dvakrát zalomenými, jež sahají až do výše hlavní římsy kostela. Pilastry stojí na vysoké rustifikované trnoži, ukončené pasovou římsou[20].

Vchod je roubený kamenným ostěním barokního profilu a ukončen rovným nadpražím. Po obou stranách vchodu je v osách věží segmentové okno. Nad vchodem i nad oběma přízemními okny jsou nízké výklenky se soškami, ve středu sv. Anny s Pannou Marií[21], ve věžích sv. Josefa a sv. Františka Xaverského[22]. Mezi dříky jónských pilastrů je průčelí prolomeno třemi velkými okny, ukončenými segmentem, s nadokenní římsou s obloukovitými štíty. Mohutná hlavní římsa, zalomená nad každým pilastrem, nese štít vroubený obloukovou římsou a dvě jednopatrové věže, které mají nároží obrněná užšími iónskými pilastry. Uprostřed štítu mezi věžemi jsou umístěny hodiny.

Věže jsou oproti původnímu plánu nedostavěny a byly narychlo pokryty, když se jednalo o zrušení řádu. Jejich hlavní římsy jsou uprostřed každé strany obloukovitě vytaženy. Nízké báně, přecházející ze čtyřbokého půdorysu v osmihranné, jsou pobité plechem.

Východní průčelí, jež je obrácené do hřbitova, má tři velká okna, která jsou ve spodní části zazděná. Západní průčelí je zastavěno bývalým klášterem. Hlavní zeď kostela, nad klášterem vyčnívající, je prolomena třemi eliptickými okénky.

9,13 m široké a 9,83 m dlouhé kněžiště má na východní a západní straně po okně téhož tvaru, jako jsou v lodi. V severním průčelí je malé kruhové okénko nad oltářem.

Kostelní loď je rozšířena po obou stranách třemi páry eliptických výklenků báňovitě zaklenutých a sahajících až do výše hlavní římsy. Ta je podporována na stranách dvěma páry sdružených pilastrů, v zaokrouhlených koutech po jednom páru sdružených pilastrů. Všechny jsou iónského stylu, s volutovými hlavicemi, v nichž je pověšen od závitu k závitu feston. Nad římsami pilastrů se pnou valené pasy, mezi kterými je sklenuta loď ve třech polích českými klenbami. Kromě nich je ještě jedno pole nad kruchtou, které je také zaklenuto českou klenbou.

Socha sv. Antonína Paduánského

Oltářů bylo původně sedm. Hlavní oltář je malovanou iluzivní architekturou od Josefa Kramolína z roku 1779[23]. Představuje svatou rodinu se svatou Annou uprostřed, před níž klečí sličná Panna Marie s Ježíškem. V rohu obrazu je nápis: „Piae memoriae commendat Iosephus Cramolin Carolotermiensis 1779 30 Oct.“ Napravo od něj nalezneme oltář s obrazem sv. Františka Serafinského, oltář s Pietou a oltář s obrazem českých patronů a sochami sv. Vavřince a sv. Aloisia. Nalevo se nacházejí oltář se sv. Třemi králi, dary P. Ježíši přinášejícími, oltář sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Zikmunda a oltář s obrazem sv. Vojtěcha mezi 14 ukřižovanými mučedníky a sochami sv. Kateřiny a sv. Barbory. Po obvodu kostela je vyobrazena křížová cesta od kuklenského malíře H. Bayera. Zpovědnice je novodobá, protože pochází z roku 2012.

Cínová křtitelnice je z konce 15. století a jedná se o dílo konváře a zvonaře Ondřeje Ptáčka. Původně stála v minoritském kostele na Pražském podměstí.

O opravě původních varhan z roku 1798 od Pavla Františka Horáka bylo jednáno v roce 1899. Nové dvoumanuálové kuželkové varhany byly zhotoveny v roce 1903 Josefem Kobrlem z Lomnice nad Popelkou. K jejich dopravě musely být probourány dveře ze třídy ve farním domě na kůr. Vyšly na 7 900 K. Poprvé se na ně hrálo 24. listopadu 1903[24]. Píšťaly z nich byly zrekvírovány v roce 1917, ale již o 2 roky později byly pořízeny nové[22].

Ve věžích viselo původně pět zvonů, zvon s reliéfem sv. Václava z roku 1542 (výška 83 cm, průměr 120 cm, nápis „LETA BOZIHO TISYCZEHO PIETISTEHO SSTYRYDCZATEHO DRVHEHO TENTO ZWON SLIT GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV WSSEMOHAVCIMV SKRZE WACLAWA KONWARZE K SWATE ANNE.“), zvon s reliéfem sv. Ludmily a nápisem „Ke cti sv. Patronů českých přelyt Karlem Vilímem Paulem v Hradci Kr. 1868“ (původní zvon byl z roku 1597, výška 66 cm, průměr 86 cm), zvon s ornamentálními páskami pod korunou i při spodním okraji a nápisem „Pánu Bohu a sv. Anně ke cti přelyt Karlem Vilímem Paulem v Hradci Kr. 1868“ (na původním zvonu byl nápis „GOSS MICH ANTON SCHNEIDER IN KÖNIGGRÄTZ 1802“, výška 50 cm, průměr 62 cm), zvon s reliéfem sv. Ignáce a nápisem „IGNATIVS DRACK GOSS MICH IN KÖNIGGRÄTZ 1770“ (výška 25 cm, průměr 29 cm) a hladký umíráček z roku 1702. Za 1. světové války podlehly zvony rekvizicím. Teprve v roce 1923 sem byl umístěn zvon od místní firmy Buřil, Švagerka a spol. Kukleny, továrna na kovové zboží, elektrotechnické závody, slévárna kovů, zvonárna, který na rozdíl od dalších nově pořízených zvonů přežil i období 2. světové války. V kostele tak zůstal jen nejstarší zvon, který byl v roce 2013 poškozen nevhodně instalovaným elektrickým vyzváněním, takže kostel zůstal od této doby „němý“.

Čekání na nové zvony bylo dlouhé. Teprve 26. července 2015 posvětil biskup Jan Vokál[25] dva nové zvony s názvy Ludmila (s vyobrazením sv. Ludmily, u jejíchž nohou klečí sv. Václav, 220 kg[26]) a Michael (umíráček s vyobrazením sv. Michaela, který bojuje proti démonovi, 21 kg)[27]. Ty se rozezněly 4. září 2015 po jejich zavěšení do věží kostela. 24. července následujícího roku se k nim přidal 120 kg vážící zvon Anna, který požehnal P. Prokop Siostrzonek[28]. Autorem všech zvonů je Michal Votruba z Myslkovic u Soběslavi[26].

Denisovo náměstí čp. 26 a 172 (bývalá škola a fara)

Objekt bývalého minoritského kláštera, ležící na pozemcích, které byly zakoupeny řádem v roce 1776 od vdovy Peskrové a v dražbě Endtovské role[29] (zde je třeba připomenout, že královéhradečtí kronikáři a historici Švenda, Tomek i Solař tvrdí, že 14. listopadu 1766 provinciál minoritů P. Polykarpus Tydler a kvardián kláštera sv. Anny P. Norbert Stamperský "...vyjeli na roli starobytně klášteru patřící "Kuklena" nazvanou k vyhlédnutí místa budoucího tam kláštera stavění. Sám provinciál vytyčil pro nový klášter a kostel sv. Anny potřebné místo na roli té.Ač sice hrabě Harrach jim naději činil a usiloval, by se ve Stěžerách při kostele již jim poručeném usadili; však nevidělo se za slušné, do vsi se usaditi a farníky, své podměstské obyvatele, opustiti.") a k jehož dostavění nikdy nedošlo a již v roce 1789 byl císařem Josefem II. zrušen, tvoří jednopatrová dvoukřídlová budova se sedlovou střechou. Z původně zamýšlené čtyřkřídlé dispozice se čtvercovým rajským dvorem byla postavena pouze 2 křídla. U třetího křídla byla založena pouze arkáda a dvě pole křížové klenby přiléhající ke kostelu. Čtvrté chodbové křídlo nebylo již ani založeno. Po zrušení kláštera byla budova přidělena faře a její část sloužila od roku 1875 jako škola. Posléze menší díl objektu fungoval též pro bytové účely. Počátkem 90. let 20. století byl objekt bývalého kláštera předán Kongregaci Dcer Panny Marie Pomocnice, která zařídila jeho rekonstrukci. V tomto období byla rovněž opravena střecha kostela sv. Anny.[30]