Kostel Tří králů (Libouchec)

Kostel svatých Tří králů v Libouchci je původně pozdně gotická sakrální stavba stojící na mírném návrší nad hlavní komunikací procházející Libouchcem, uprostřed rozsáhlého hřbitova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Tří králů v Libouchci
Kostel svatých Tří králů v Libouchci
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecLibouchec
Souřadnice50°45′38,92″ s. š., 14°2′36,38″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátústecký
FarnostLibouchec
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Výstavba1857
Další informace
Kód památky43635/5-193 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní pozdně gotický kostel byl zčásti přestavěn v roce 1857[2] a obnovený byl v letech 1897-1898.[3]

Architektura

Exteriér

Kostel je jednolodní, obdélný. Má pětiboce uzavřený presbytář a obdélnou sakristii po severní straně a hranolovou věž po jižní straně lodi. Západní průčelí má tři osy a obdélný portál v ose. Je s lizénami a lizénovými rámci. Průčelí je zakončeno obdélným štítem s trojúhelným nástavcem. Boční fasády lodi jsou s polokruhově ukončenými okny. Presbytář má opěráky a hrotitá okna s kružbami. Věž je dvoupatrová, s římsami a lizénami. V přízemí věže je obdélný kamenný portál se supraportou. V prvním patře jsou segmentově zakončená okna. Ve druhém patře jsou podvojná, polokruhově ukončená okna.[3]

Interiér

V presbytáři je strop s fabionem a obrazem Nejsvětější Trojice. Ve třech stěnách závěru kostela jsou vysoká hrotitá okna s kružbami a středovým prutem. V severní stěně je sedlový portál do sakristie. Východně od něho je kamenný výklenkový pozdně gotický sanktuář v pravoúhlém profilovaném rámci se sloupky, které jsou zdobeny geometrickým ornamentem, kolem výklenku zakončeného oslím obloukem. Jsou zde původní železná dvířka. Ve východní stěně jsou obdélné dveře na hřbitov. V lodi je strop s fabionem a nástropním obrazem (kopie Sixtinské madony). Tříramenná kruchta je podklenuta valenou klenbou se stýkajícími se lunetami a pásy. Západní rameno spočívá na dvou zděných hranolových pilířích a třech obloucích, postranní rameno na dřevěných vyřezávaných pilířích a krakorcích. Obdélná předsíň v přízemí věže má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami. Ve východní stěně je výklenek s pamětní deskou padlým v 1. světové válce. Jsou zde také dvě kamenné sochy od P. Philippa z roku 1919. Do lodi vede pravoúhlý portál s uchy. Sakristie má hladkou valenou klenbu.[3]

Vybavení

Hlavní oltář, boční oltáře, kazatelna, křížová cesta a lavice jsou pseudogotické. Kamenná křtitelnice je pseudorenesanční a pochází z 19. století. V kostela jsou barokní dřevěné kandelábry a cínové svícny.[3]

Zvony

Na boční věži se nacházejí tři zvony – velký litinový zvon z roku 1918, střední zvon z roku 1704 od Matyáše Christla a malý zvon z roku 1789 od Františka Franka. V lucerně věže jsou dva litinové hodinové cymbály, zcela bez ozdob, možná z téže dílny jako litinový zvon. Sanktusník kostela je bez zvonu.

Okolí kostela

Kostel obklopuje hřbitov na který vede brána, která je v dolní části barokní a v horní části pochází z 19. století. Je obdélná, má polokruhově zakončený vstup, dva pilastry a lichoběžníkový štít se segmentovým vyvrcholením a dvěma postranními jehlanci. Ve štítě je nápis o stavbě kostela z roku 1857 a jeho obnově v letech 1897-1898. Před hřbitovní zdí stojí barokní sousoší Kalvárie z roku 1728 signovaná G.V.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-05]. Identifikátor záznamu 155954 : Kostel sv. Tří králů, Libouchec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46.
  3. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Libouchec /Ústí nad Labem/, s. 256–257.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.