Kostel Nejsvětější Trojice (Horní Štěpanice)

Kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích je římskokatolický farní kostel v roce 1812 získal svou dnešní empírovou podobu. Nachází se v lokalitě hřbitova v Horních Štěpanicích (část krkonošské obce Benecko) v okrese Semily v Libereckém kraji. Hornoštěpanická farnost náleží do gesce jilemnického vikariátu královéhradecké diecéze.

Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice od jihu
Místo
StátČesko Česko
krajliberecký
okresSemily
ObecHorní Štěpanice
Souřadnice50°38′36″ s. š., 15°32′21″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátjilemnický
Farnosthornoštěpanická
Statusfarní kostel
Architektonický popis
Stavební slohempír
Výstavba13. století
Další informace
Kód památky29850/6-2484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Interiér štěpanického kostela
Náhrobník Viléma z Valdštejna z roku 1594 v interiéru kostela
Budova štěpanické farnosti

Kamenný kostelík se na tomto místě nacházel pravděpodobně již roku 1304, vystavěný nejspíše tehdejším majitelem zdejšího panství, rytířem Janem z Valdštejna.

Nejstarší dochovaná zpráva je z roku 1352 a jde o soupis o vybírání poplatků. V roce 1383 zde byl již samostatný farář, později vypuzen husity. Po husitských válkách byl katolický kostel obnoven a stal se farním kostelem i pro Horní Brannou.[pozn. 1]

Kostel byl nejprve zasvěcen svatému Vavřinci, k čemuž došlo v roce 1543[1], v roce 1700 bylo patrocinium změněno na Nejsvětější Trojici, důvod však není jasný. V polovině 16. století, kdy Zdeněk z Valdštejna přestěhoval sídlo Valdštejnů do Branné, se zdejší kostel stal filiálním.

17. srpna 1721 byly Horní Štěpanice povýšeny na samostatnou farnost a byla obnovena doposud opuštěná fara. [2] Roku 1796 byl kostel přestavěn do pozdně barokního slohu.

V roce 1812 byla dostavěna věž a celý kostel byl přestavěn do empírové podoby, kterou si drží dodnes.

Roku 1869 byla hrobka Valdštejnů otevřena, ze dvou dětských cínových rakviček odlity svícny a náhrobky zazděny do stěn lodí. Presbytář také dostal novou podlahu, která zakryla původní hrobku.[3]

Popis

Exteriér

Kostel je jednolodní empírovou stavbou. Dominantu tvoří hranolová věž zakončená helmicí a mající tři vikýřové výstupky, v nichž jsou umístěny ciferníky hodin. Sanktusová věžička je ozdobena mansardovou cibulkou a patří v exteriéru k nemnoha zdobným prvkům. Původní šindelovou krytinu zcela nahradil plech. Před hlavním vchodem stojí charakteristická dřevěná předsíňka jako ochrana proti nadměrným nadílkám sněhu.[4]

Interiér

Loď má plochý strop, strop presbytáře tvoří valená klenba s výsečemi.[5] Cínová křtitelnice pochází z první poloviny 17. století. Rokokovou kazatelnu s řadou reliéfů zdobí mimo jiné sošky čtyř evangelistů: Marka, Matouše, Lukáše a Jana.

Hlavní oltář i dva boční protějškové oltáře jsou pseudobarokní. V lodi se nacházejí i dva velmi zajímavé renesanční figurální náhrobní kameny Zdeňka z Valdštejna z roku 1573 a Viléma z Valdštejna z roku 1594.

Dnešní dvoumanuálové pneumatické varhany zde postavila firma Jana Tučka z Kutné Hory v roce 1944.[4]

Zvony

Současné
  • Nejstarší zvon pochází z roku 1553 a na věži zvoní dodnes.
  • Roku 1919 byl pořízen nový ocelový zvonek, který se užívá dodnes jako umíráček.
  • Nejnovější zvon Svatý Václav pochází z roku 1994 a byl vysvěcen Mons. Karlem Otčenáškem. Na zvonu je reliéf sv. Václava a u krčku má nápis: "Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím."

Zaniklé
  • Největší zvon Svatý Václav byl ulit již roku 1589, vážil 672 kg a byl během první světové války roztaven spolu s umíráčkem a dvěma dalšími zvonky. Byl ještě na věži rozbit a házen po kusech dolů.
  • Ve dvacátých letech 20. století zde byl také zvon Anděl Strážný, sňatý z věže při sbírání zvonoviny během druhé světové války.

Odkazy

Reference
  1. Mgr. KLOUDOVÁ Martina, Zádušní počty farnosti Horní Štěpanice v 18. století. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Malý, Ph.D.
  2. WWW.OHORNIG.CZ, Ondrej Hornig. Farní kostel Nejsvětější Trojice. Vikariát Jilemnice [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. (česky)
  3. Mgr. ŠTEFLOVÁ Soňa, Kulturní dědictví a živé umění národopisné oblasti Podkrkonoší na příkladu obce Horní Štěpanice. Praha, 2010. Rigorózní práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, FILOZOFICKÁ FAKULTA, KATEDRA TEORIE KULTURY.
  4. LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996
  5. KRÁTKÁ V. O MALÍNSKÝ P.: Rekonstrukce Štěpanického hradu. Praha: studentská práce, 1992.

Poznámky
  1. Dle některých historiků kostel sloužil i jako pohřebiště Valdštejnů

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.