Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Starkoč)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický, neorientovaný, filiální kostel ve Starkoči, patřící do farnosti Zbyslav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Vlastníkem kostela je obec Starkoč.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Obec | Starkoč |
Souřadnice | 49°56′16,73″ s. š., 15°30′28,51″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | kutnohorsko-poděbradský |
Farnost | Zbyslav |
Užívání | Římskokatolická církev |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1738 |
Další informace | |
Kód památky | 17063/2-1171 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1352, kdy v místě stávala tvrz a je zde doložena i existence farního kostela. Původní gotický kostel je roku 1714 popisován jako malý a tmavý s jednou věží a dvěma zvony. Fara přesídlila roku 1717 do nedaleké Zbyslavi. Současný vrcholně barokní kostel byl postaven v roce 1738 nákladem hraběnky Josefy z Thunu, rozené z Oettigen-Wallerstein. Opravován byl kostel v letech 1875 až 1876, ale již v roce 1909 se objevily trhliny. Další oprava proto proběhla v roce 1936.
Poloha
Silueta kostela na malém návrší nad východní stranou vesnice je dobře viditelná ze silnice I/17 Čáslav – Chrudim při cestě z Čáslavi za obcí Vrdy po levé straně. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do které je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků rodiny majitelů vesnice Chotouchovských z Nebovid z druhé poloviny 16. a počátku 17. století.
Architektura
Stavba je svým půdorysem a hmotovým uspořádáním zjednodušenou replikou typu kostela, který v roce 1732 navrhl K. I. Dienzenhofer pro Vysoké Chvojno a Počaply u Berouna. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovitou věží v průčelí je dominantou bývalého žehušického panství i obce. Nároží kostela jsou zaoblená. Sakristie je situována na severní straně. Fasáda kostela je členěny lizénami, okna i portál jsou rámovány jednoduchými šambránami. Vnitřek kostela je plochostropý.
Interiér
Hlavní oltář pochází z počátku 18. století, další vybavení pak z poloviny 18. století. Oltářní obraz, který je údajně dílem žáka Petra Brandla, je umístěn v broumovském klášteře, v kostele je umístěna jeho reprodukce.
Bohoslužby
Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.[2]
Galerie
- Náhrobník
- Náhrobník
- Náhrobník
- Náhrobník
- Kostel
- Kostel
- Věž
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-13]. Identifikátor záznamu 1000127670 : kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- http://www.bihk.cz/dieceze/zbyslav/starkoc/nanebevzeti-panny-marie/ Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine Královéhradecká diecéze
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Farnost Žleby
- Hrady.cz
- Prázdné domy