Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Schirgiswalde)

Schirgiswalde bylo patrně založeno již ve 13. století, písemné prameny je však prvně zmiňují až roku 1376.[1][2] V historické listině je k tomuto roku zaznamenán farář Heinrich Herold ze Schirgiswalde, vesnice tak již musela mít vlastní farní kostel neznámého data založení.[3] V polovině 16. století pronikla do vsi reformace, v letech 1552–1628 pak bylo Schirgiswalde evangelické. Rekatolizace vsi skončila roku 1628 a katolická víra se udržela mimo jiné proto, že i po ztrátě Lužice v roce 1635 zůstalo Schirgiswalde českou exklávou.[2] Po rekatolizaci, konkrétně v letech 1628–1676, nemělo Schirgiswalde vlastní faráře a bohoslužby tak vedli kneží z okolních farností.[3] Během třicetileté války utrpěl kostel škody, a proto musel být ve druhé polovině 17. století opraven. Roku 1716 přikročila farnost k vybudování nové fary.[2]

Kostel na pohlednici z roku 1907

Přípravy na výstavbu nového kostela začaly roku 1735. Dne 4. října tohoto roku ji schválil pátý litoměřický biskup Mořic Adolf Sachsen-Zeits (1702–1759). Stavební práce oficiálně zahájil 16. června 1736 budyšínský děkan a apoštolský prefekt Johann Freyschlag von Schmiedenthal (1669–1743), jenž sloužil mezi lety 1705 a 1721 v Schirgiswalde jako farář a byl zároveň hlavním iniciátorem výstavby nového chrámu.[3] Slavnostní položení základního kamene následovalo až po více než dvou letech 15. srpna 1738 a vedl je opět děkan Freyschlag. Realizace stavby byla svěřena hraběcímu staviteli Zachariasi Hoffmannovi (1678–1754) z nedaleké Lipové.[2] Stavební práce vedl místní zednický mistr David Pietschmann a krovy zhotovil rovněž místní tesařský mistr Christoph Sanner. Stavba byla dokončena o tři roky později a 8. října 1741 ji děkan Freyschlag požehnal. Kostel vysvětil 16. srpna 1750 biskup Jakob Wosky von Bärenstamm (1692–1771).[4]

V 18. století se stalo Schirgiswalde letním sídlem budyšínských apoštolských prefektů, respektive biskupů. Až do roku 1809 bylo město součástí Českého království, v letech 1809–1845 pak svobodnou republikou a roku 1845 připadlo Saskému království.[2] Rozsáhlá stavební úprava kostela proběhla v letech 1866–1868 za faráře Jakoba Sauera (ve službě 1861–1887), během které dostal barokní svatostánek přístavbu novorománského průčelí, díky níž se stal jediným římskokatolickým kostelem drážďansko-míšeňské diecéze s dvěma věžemi.[2][4] Teprve roku 1894 oficiálně skončila příslušnost objektu k litoměřické diecézi. Po obnovení míšeňské diecéze[pozn. 1] roku 1921 patřil schirgiswaldský kostel mezi důležité chrámy, což dosvědčuje třeba návštěva apoštolského nuncia Eugenia Pacelliho (budoucí papež Pius XII.) nebo pořádání 7. saského katolického dne roku 1925, který navštívilo na 10 000 účastníků.[2] Významné úpravy a opravy proběhly za faráře Hermanna Josepha Scheiperse (ve službě 1960–1983). V letech 1966–1968 se uskutečnila úprava interiéru, při níž kostel přišel o boční oltáře, galerie, vitráže a další kusy mobiliáře. Během let 1971–1972 byly renovovány věže, roku 1974 interiér a v letech 1982–1983 exteriér kostela.[3] Roku 2008 proběhla zatím poslední rekonstrukce kostela.[2]

Schirgiswaldský farní kostel je zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie se spoluzasvěcením svatému Janu Nepomuckému.[4] Pravidelné mše svaté slouží místní farář Martin Prause, a to v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 8.00 hodin a v neděli od 10.00 hodin.[6] Krom bohoslužeb a různých farních akcí slouží kostel také k občasnému konání koncertů, povětšinou duchovní a vážné hudby.[7] Dvakrát až třikrát do roka pořádá farnost varhanní koncerty.[8] V letním čase je kostel denně otevřený od 8.00 do 18.00 hodin, v zimním od 8.00 do setmění.[9] Kostel je chráněnou kulturní památkou s číslem 09252352.[10]

Kostel stojí severně od náměstí na kopci zvaném Kirchberg, podle nějž dostala označení také přilehlá ulice. Obklopuje jej doposud používaný hřbitov s řadou památkově chráněných náhrobků.[10] Jihovýchodně od kostela stojí hřbitovní kaple svatého Ducha z roku 1927. Před ní se nachází biskupská hrobka a kněžská krypta zdobená sochou Krista Krále. Jižně od kostela stojí barokní patrová budova fary s mansardovou střechou. Stavbu dal postavit roku 1716 tehdejší farář Johann Freyschlag von Schmiedenthal.[4] Hlavní přístupové schodiště vedoucí ke kostelu od náměstí z roku 1878 bylo rekonstruováno v roce 2002.[3] Má 64 schodů a stojí u něj socha Ježíše Krista u sloupu. Misijní kříž před kostelem pochází z roku 1860.[4] Naproti západnímu průčelí chrámu stojí Goethova základní škola.[15]

Schirgiswaldská farnost byla založena ve středověku neznámého roku. V letech 1552–1628 byla protestantská, od dovršení rekatolizace roku 1628 je nepřetržitě obsazena faráři. Původně zahrnovala pouze Schirgiswalde a jeho místní části Neuschirgiswalde a Petersbach. Roku 2002 se k ní připojila farnost z Großpostwitz, roku 2007 z Wilthenu a roku 2009 kvazifarnost ze Sohlandu an der Spree. Od roku 1991 pořádá farnost tříkrálové zpěvy.[2]

• 
  Kostel a fara na pohlednici z roku 1954
• 
  Jižní stěna a závěr kostela
• 
  Varhany
• 
  Kazatelna
• 
  Presbytář na pohlednici z roku 1955
• 
  Křížová cesta
• 
  Hřbitovní kaple svatého Ducha
• 
  Socha Krista Krále