Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kozlov)

Kostel pochází ze 14. století.[2] V roce 1462 zde působil kněz z řádu křižovníků s červenou hvězdou. Později se však kostel stal evangelickým. Během rekatolizace byl do Kozlova v roce 1624 dosazen premonstrátským klášterem v Teplé opět katolický kněz.

V roce 1708 prošel kostel rozsáhlou barokní úpravou, byl rozšířen, byla k němu přistavěna hranolová, od druhého patra osmiboká věž a na severní straně křestní kaple. Letopočet 1708 je uveden nad portálem na jižní straně. Gotické jádro kostela však zůstalo zachováno. Kostel dostal nový hlavní vstup s kamenným barokním ostěním a portálem, původní gotický vchod se ocitl uvnitř budovy.[3]

Po druhé světové válce a odsunu Němců začal kostel chátrat. Poslední bohoslužba se zde sloužila v polovině sedmdesátých let 20. století.[3]

Interiér kostela

Kostel má gotický, pětiboce zakončený presbytář, sklenutý jedním polem křížové žebrové klenby a pětidílnou žebrovou klenbou závěru, na jehlancových konzolách a s plastickými růžicovými svorníky.^[zdroj?!] Gotická část nebyla zasažena pozdějšími přestavbami.[2] Gotický je také původní vchod do hlavní lodi, s hrotitým profilovaným portálem.^[zdroj?!] K jižní stěně lodi přiléhá barokní hranolová věž, v přízemní předsíni se nachází pamětní desky padlým v první světové válce,^[zdroj?!] k severní stěně lodi přiléhá obdélná křestní kaple svatého Kříže, otevřená do lodi.[4] K severní stěně presbytáře přiléhá pozdně gotická sakristie, k jižní barokní dřevěné kryté schodiště na panskou oratoř.^[zdroj?!]

Půdorys v úrovni přízemí, stav 2008. Legenda: červená – gotické zdivo; modrá – pozdně gotické zdivo; hnědá – barokní zdivo.[5]

Vnitřní vybavení bylo rokokové, dnes silně poškozené a rozkradené.[2] Torzo hlavního portálového, sloupového oltáře (s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, v nástavci obraz Nejsvětější Trojice, sochy svatého Floriána a svatého Jiří). Torza bočních oltářů, panelových s rokokovou ornamentikou, se zasklenými skříňkami, v nástavcích s mušlovitými výklenky. Boční oltář svaté Anny (se zlidovělou sochou svaté Anny Samétřetí ze 17. století, na konzolách sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma, ve výklenku nástavce socha svatého Pavla). Boční oltář Panny Marie (s dřevěnou gotickou sochou Madony z poloviny 15. století, sochy svatého Vojtěcha a Prokopa, v nástavci svatého Václava).^[zdroj?!] Zajímavostí interiéru je cenná dvoupatrová barokní kruchta. V kapli svatého Kříže býval zavěšen obraz Ukřižování z první poloviny 18. století, připisovaný malíři Petru Brandlovi.[3] V presbytáři se nacházejí dva renesanční epitafy Jiřího Uttenhofera z Uttenhofu (1587) a Jindřicha Uttenhofera z Uttenhofu (1594).[2] Malý figurální epitaf na panské empoře byl zcizen, další, Štampachů a Kagerů (1770), kryje vstup do krypty. Vstup s presbytáře do sakristie sedlovým portálkem. V závěrové stěně presbytáře zachován gotický sanktuář, stěny presbytáře byly vyzdobeny cennými gotickými a renesančními malbami,^[zdroj?!] nalezenými při obnově interiéru v roce 2021.[6] Obnovené okenní výplně představují příklady zasklení oken od gotiky po baroko.

Před kostelem na východní straně je schodiště, které bývalo ozdobeno sousoším Nejsvětější Trojice a sochou svatého Mořice z roku 1772.[2]

V rámci rekonstrukce již kostel dostal novou střešní krytinu, v roce 2011 nahradila nová báň původní, která byla kvůli bezpečnosti snesena. Oprava kostela je financována z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a z rozpočtu Bochova. Jen do roku 2011 si vyžádala více než pět milionů korun.[7]

• 
  Dvoupatrová barokní kruchta
• 
  Kaple sv. Kříže
• 
  Jeden ze dvou renesančních epitafů
• 
  Boží oko v předsíni kostela
• 
  Schodiště na kruchtu
• 
  Kostel od severozápadu