Kosovec šoupálčí

Kosovec šoupálčí (Ifrita kowaldi) nebo také kosovec modrohlavý je pták z monotypického rodu Ifrita (kosovec), který obývá horské pralesy ostrova Nová Guinea v nadmořské výšce 1460–3680 m, většina jedinců ale žije v nadmořské výšce 2000 až 2900 metrů. Vědecký název získal podle arabského výrazu pro démona „ifrit“ a britského koloniálního činitele Charlese Kowalda.

Kosovec šoupálčí
Kosovec šoupálčí na kresbě Johna Gerrarda Keulemanse
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
ČeleďIfritidae
Rodkosovec (Ifrita)
Binomické jméno
Ifrita kowaldi
De Vis, 1890
Synonyma

Todopsis kowaldi

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a chování

Dosahuje délky 16–17 cm a hmotnosti 34–36 g. Má žlutohnědé zbarvení s černým a blankytně modrým vrcholkem hlavy a silným pruhem mezi okem a uchem, který je u samců bílý a u samic žlutý. Ptáci se živí hmyzem, někdy i drobným ovocem. Potravu vyhledávají jak na stromech, tak na zemi. Hnízdí od srpna do listopadu.

Peří kosovce šoupálčího obsahuje prudký jed batrachotoxin, který se do něj dostává z hlavní potravy, brouků bradavičníků. Ptáci jsou vůči jedu imunní a slouží jim k ochraně před predátory.[2]

Poddruhy

  • I. kowaldi brunnea
  • I. kowaldi kowaldi

Systematika

Druh v roce 1890 popsal britsko-australský duchovní a zoolog Charles Walter De Vis. Systematické zařazení bylo dlouhou dobu nejasné; někdy býval řazen do čeledi kosíkovitých (Orthonychidae).[3] V současnosti je řazen do monotypické čeledi Ifritidae,[4] která je pravděpodobně sesterskou skupinou lejskovcovitých (Monarchidae).[5]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ŠMALCOVÁ, Markéta. Jedovatý pták. Mýtus nebo fakt?. ZOO Magazín [online]. 2016-05-03 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
  3. BioLib.cz – Ifrita kowaldi [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
  4. Schodde, R., and L. Christidis. 2014. Relicts from Tertiary Australasia: undescribed families and subfamilies of songbirds (Passeriformes) and their zoogeographic signal. Zootaxa 3786: 501-522. doi: 10.11646/zootaxa.3786.5.1
  5. Jønsson, K.A., P-H. Fabre, J.D. Kennedy, B.G. Holt, M.K. Borregaard, C. Rahbek, and J. Fjeldså. 2016. A supermatrix phylogeny of corvoid passerine birds (Aves: Corvides). Molec. Phylog. Evol. 94: 87-94.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.