Kornel Stodola

Kornel Stodola (26.[1][2] nebo 27. srpna 1866[3][4][5] Liptovský Svätý Mikuláš[3][4][5]21. října 1946 Bratislava) byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), se kterou Slovenská národní a rolnická strana později splynula.

Kornel Stodola
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918  1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920  1925
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925  1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNaRS
agrární strana
HSĽS-SSNJ

Narození26. nebo 27. srpna 1866
Liptovský Svätý Mikuláš
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. října 1946 (ve věku 80 let)
Bratislava
Československo Československo
PříbuzníAurel Stodola (bratr)
Emil Stodola (bratr)
Profesediplomat a politik
CommonsKornel Stodola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Studoval na gymnáziu v Lučenci a Kežmarku a na učitelském ústavu v Prešově. Pak se vrátil do rodného města, kde nastoupil do otcovy továrny. Absolvoval studijní cesty v zahraničí, včetně USA. S bratrem Emilem Stodolou založili církevní knihovnu a působili jako osvětoví pracovníci. Roku 1912 prodal rodinný podnik a přestěhoval se do Vídně. Zde se angažoval v slovenských menšinových spolcích a navázal kontakty s českými politickými a společenskými aktivisty. Díky těmto kontaktům bylo inspirováno prohlášení českých poslanců na Říšské radě, kde se propojovala česká a slovenská národnostní otázka.[6]

Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[7]

Patřil mezi signatáře Martinské deklarace. V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[8]

Podle údajů k roku 1920 byl profesí vládním referentem v Bratislavě.[9] V roce 1924 je zmiňován coby předseda Obchodní komory a Svazu živnostenských záložen v Bratislavě.[5]

Po vzniku ČSR ho Vavro Šrobár jmenoval vládním referentem pro dopravu, poštu a telegraf. Skrz bratislavskou Obchodní a průmyslovou komoru se snažil položit základy ekonomického rozvoje Slovenska. Podporoval masivní rozvoj bratislavského říčního přístavu. V roce 1925 inicioval sestavení prvního komplexního přehledu podílu jednotlivých zemí ČSR na státních zakázkách, v němž se ukázalo, že Slovensko má nepřiměřeně nízký podíl na těchto zakázkách. Prosazoval budování nových železničních tratí.[6]

Jako významný činitel hospodářského života členem čs. statistické společnosti od jejího založení v roce 1928.

V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[10] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929[11] a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu zasedal až do jeho zrušení v roce 1939. Ještě předtím, v prosinci 1938, přestoupil do senátorského klubu Hlinkovy slovenské ľudové strany - Strany slovenské národní jednoty (nová formace, do níž vplynuly všechny nesocialistické slovenské politické strany).[12]

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za agrární stranu na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[13]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.nbs.sk [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
  2. Archivovaná kopie. www.fevth.uniba.sk [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30.
  3. Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 95. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. (česky)
  4. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314. (česky)
  5. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 151. (česky)
  6. Fabricius, Miroslav: Kornel Stodola [online]. www.snk.sk [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
  7. Pred voľbami v Česko-slovenskej republike. Národné noviny. Duben 1920, roč. 51, čís. 82, s. 2. Dostupné online.
  8. Kornel Stodola [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky)
  9. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online. (česky)
  10. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. (česky)
  11. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. (česky)
  12. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. (česky)
  13. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 156. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.