Korálice

Korálice (Corallorhiza) je rod rostlin z čeledi vstavačovité. Jsou to nevelké, pozemní, přímé, nezelené byliny bez listů a s drobnými květy ve vrcholovém hroznu. Rod zahrnuje 11 druhů s výskytem v Americe, korálice trojklaná se jako jediná vyskytuje i v Eurasii včetně České republiky. Korálice jsou rostliny se zajímavou biologií. Prostřednictvím mykorhizních hub přijímají asimiláty z kořenů blízkých dřevin. Korálice trojklaná je jediný druh, který obsahuje určitý podíl chlorofylu a je v malé míře schopen i fotosyntézy.

Korálice
Korálice trojklaná
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďvstavačovité (Orchidaceae)
PodčeleďEpidendroideae
TribusEpidendreae
PodtribusCalypsoinae
Rodkorálice (Corallorhiza)
Gagnebin, 1755
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Korálice jsou vytrvalé, bezlisté, heteromykotrofní byliny bez pravých kořenů. Podzemní oddenky jsou korálovitého tvaru (odtud jméno), větvené a dužnaté. Stonky jsou přímé, někdy nahloučené, lysé. Květy nenápadné nebo i nápadné a pohledné, přivřené nebo rozevřené, přetočené (resupinátní), v řídkých až hustých, vrcholových, vzpřímených hroznech, podepřených několika blanitými listeny přitisklými ke stonku. Kališní i korunní lístky jsou kopinaté až obkopinaté, na vrcholu špičaté až tupé. Pysk je široce obvejčitý, se dvěma bazálními lamelami a často se dvěma postranními laloky, na bázi zúžený v nehet, bez ostruhy. Sloupek je protáhlý, někdy křídlatý. Tyčinka je vrcholová a nese 4 kulovité, voskovité brylky bez přívěsků, připojené k lepkavému, trojhrannému viscidiu. Tobolka je převislá, žebernatá.[1][2]

  • Květenství Corallorhiza striata
  • Detail květů Corallorhiza maculata
  • Plodenství Corallorhiza odontorhiza

Rozšíření

Rod korálice zahrnuje 11 druhů. S výjimkou korálice trojklané, která má rozsáhlý cirkumboreální areál v Eurasii i Severní Americe, jsou všechny druhy rozšířeny pouze v Novém světě. Areál rodu v Americe zahrnuje celou Severní Ameriku včetně subarktických oblastí, Mexiko a Střední Ameriku. Druh Corallorhiza ekmanii je endemit Hispanioly.[3]

Ekologické interakce

Mykorhiza

Korálice jsou rostliny se zajímavou biologií. V minulosti byly jakožto nezelené rostliny považovány za saprofyty, tedy rostliny získávající živiny z půdního humusu. Později se zjistilo, že se tyto rostliny vyživují prostřednictvím symbiotického vztahu s půdními houbami, tedy prostřednictvím mykorhizy. Daný typ je označován jako orchideoidní mykorhiza a symbiontem jsou stopkovýtrusné houby. Jedná se o endomykorhizu, neboť vlákna hub pronikají do buněk kořenů. Korálice trojklaná má symbiotický vztah s houbami čeledi plesňákovité (Thelephoraceae), zatímco americké druhy Coralorrhiza maculata a Corallorhiza austinae s houbami čeledi holubinkovité (Russulaceae). Podrobné studie ukázaly zajímavou věc, že v tomto symbiotickém vztahu jsou zapojeny i zelené, asimilující dřeviny (v Severní Americe např. borovice pokroucená), které mají symbiotický mykorhizní vztah se stejnou houbou, jejímž myceliem se asimiláty z dřevin dostávají do korálice. Tento tok živin byl prokázán značením radioaktivním uhlíkem. Korálice trojklaná má nadto ve stonku chlorofyl a je v omezené míře schopna i fotosyntézy, zatímco ostatní druhy tohoto rodu chlorofyl postrádají.[4]

Opylování

Květy korálice trojklané navštěvují drobné mouchy z čeledi kroužilkovití, které láká slabá pižmová vůně, nebyl u nich však pozorován přenos brylek. V květech dochází k samoopylení opadnutím brylek na bliznu v rané fázi vývoje květu, často dokonce ještě před jeho otevřením, které by umožnilo cizosprášení. Semena se tvoří v hojném počtu.[5]

Taxonomie

Rod Corallorhiza je v rámci čeledi Orchidaceae řazen do podčeledi Epidendroideae, tribu Epidendreae a podtribu Calypsoinae.[6] Nejblíže příbuzné rody jsou Aplectrum (1 druh v Severní Americe), Cremastra (6 druhů ve východní Asii) a Oreorchis (17 druhů ve východní Asii).[7][3]

Zástupci

Význam

Korálice se dosud nepodařilo převést do kultury, což souvisí s jejich mykotrofní výživou a potřebou symbiózy s houbou napojenou v mykorhizním vztahu na listnatou dřevinu.[7]

Odkazy

Reference
  1. MAGRATH, Lawrence K.; FREUDENSTEIN, John V. Flora of North America: Corallorhiza [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. CHEN, Xinqi; GALE, Stephan W.; CRIBB, Phillip J. Flora of China: Corallorhiza [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  4. SVOBODOVÁ, Šárka. Mykoheterotrofie a mixotrofie orchidejí. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2012.
  5. CLAESSENS, Jean; KLEYNEN, Jacques. The pollination of European orchids. Part 7: Autogamy: Neotinea maculata and Corallorhiza trifida. Journal of the hardy orchid society. Apr. 2018, čís. 15(2).
  6. CHASE, Mark W. et al. An updated classification of Orchidaceae. Botanical Journal of the Linnean Society. Feb. 2015, čís. 177(2). Dostupné online.
  7. FREUDENSTEIN, John V. A monograph of Corallorhiza (Orchidaceae). Harvard Papers in Botany. Apr. 1997, čís. 1(10).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.