Kopřivnička
Kopřivnička je potok v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Je to levostranný přítok řeky Lubiny. Délka toku činí 7,3 km.[1][pozn 3] Plocha povodí měří 13,7 km².[2][pozn 4]
Kopřivnička | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 7,3 km |
Plocha povodí | 13,7 km² |
Průměrný průtok | 0,11 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 2-01-01-1380 |
Pramen | |
pod vrcholem Červený kámen 49°34′54,1″ s. š., 18°9′53,1″ v. d. 472 m n. m. | |
Ústí | |
zleva do Lubiny na jižním okraji Příboru 49°37′49,8″ s. š., 18°8′46,2″ v. d. 287 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Moravskoslezský kraj – Kopřivnice, Příbor) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra, Lubina | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Potok pramení v nadmořské výšce 472 m, u Janíkova sedla pod vrcholem Červený kámen (690 m), asi 2 km jihovýchodně od středu Kopřivnice. Na horním toku proudí severozápadním směrem hlubokým údolím s kamennými hrázemi a přepady pod hradem Šostýn. Zde se na kamenech v potoce ukládá travertin. Dále po proudu teče kolem městského koupaliště a hřbitova. Tady již vtéká do zastavěné zóny, protéká městem a potom pokračuje mezi poli dále na sever. Do řeky Lubiny se Kopřivnička vlévá u jižního okraje Příboru v nadmořské výšce 287 m. Celkový spád toku je kolem 3 %.
Název
- lidový název podle tvaru řeky křivý » Pokrivnička » Kopřivnička
- kolem řečiště rostly kopřivy » Kopřivnička
- název podle středověkého lokátora města Kopřiva » Kopřivnice » Kopřivnička
Regulace
Ve druhé polovině 20. století byl potok při velkém rozrůstání města a tím i rozsáhlé přestavbě centra položen do mnohem hlubšího koryta a místy sveden do vodních tunelů.[3] Asi v polovině toku byl necelý kilometr potoka sveden do nového rovného koryta. V roce 1961 byla postavena ČOV.[4] Snížil se průtok.
Větší přítoky
Největším přítokem Kopřivničky je potok Sýkoreček, který přitéká zprava. Další přítoky jsou malé a bezejmenné.
Stavby
Podle urbáře hukvaldského panství z roku 1581 stál na potoku mlýn. V roce 1660 je uváděn jako fojtův mlýn. Jednalo se o dřevěnou stavbu na obdélníkovém půdorysu. Mletí zaniklo pravděpodobně kolem roku 1900. Poslední majitelé byli manželé Krestovi. Mlýn byl zbourán při regulaci potoka v roce 1961. Fotografie mlýna se nacházejí v muzeu Fojství v Kopřivnici.[6]
Odkazy
Poznámky
- Kopřivnička je uprostřed snímku vzadu
- Kopřivnička je uprostřed snímku vzadu
- Bývá též uváděna hodnota 6,9 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
- Bývá též uváděna hodnota 13,5 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
Reference
- HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Kopřivnička [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.
- Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 86) [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – Čistírna odpadních vod Kopřivnice [online]. [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 139–140.
- TICHÁNEK, Jiří. Vodní mlýny na Novojičínsku. [Ostrava]: Šmíra-Print, 2012. 600 s. ISBN 9788087427286, ISBN 8087427289. OCLC 815382344 S. 209–212.