Konstantin Fjodorovič Rerich

Narodil se 1. července 1837 na Paplakském panství v Kuronsku jako nemanželský syn. Otec není zřejmě zcela jistý.[1] Matkou byla posluhovačka Charlotte Constantie Schuschelová, původem z Pruska.[2][3] Otcem byl pravděpodobně Friedrich Roerich,[4] v té době správce Paplakského panství, jež patřilo baronovi Johannovi von der Ropp. Friederich byl několikrát ženatý. Manželství s Lizettou Knopkeovou i s vdovou Charlotte Kalkauovou, rozenou Melkovou, zůstalo bezdětné. Se svou třetí ženou Doris Porepovou měl šest dětí (Karla, Lauru, Konstanci, Matyldu, Alexandra a Julii). Kromě toho se mu mezi lety 1837–1840 (do svatby s jeho třetí ženou Doris) narodili tři synové (Konstantin, Albrecht a Johann).[2] A právě syn, narozený v roce 1837, dostal při křtu 7. července 1837 jméno Constantin Christoph Traugott Glaubert Schuhschel (Константин Кристоф Траугот Глауберт Шушел), tedy příjmení po matce.[5][2] Podle I. Silarse je ovšem možné, že otcem byl samotný majitel Paplakského panství baron Johann von der Ropp.[1][5] Svědčit by pro tuto skutečnost mohlo jméno po matce, jež Konstantin při křtu dostal (otčestvo a příjmení Rerich dostal či přijal později), či skutečnost, že se v roce 1849 stal na přímluvu a na náklady barona Roppa studentem petrohradského Technologického institutu, který zakončil v květnu 1855 a získal tak středoškolské vzdělání.

Od 9. července 1855 do října 1858 pracoval jako účetní továrny na uniformy císařského dvora v Petrohradu. Pak nastoupil službu v centrále Ruských železnic, kde pracoval jako kreslíř a účetní.[6]

16. října 1860 se Konstantin oženil s Marií Vasiljevnou Kalašnikovovou, pocházející z města Ostrov v Pskovské gubernii. V roce 1863 se zmiňuje ve svém deníku, že je ženatý a má syna. S ohledem na to, že o tomto synovi chybí jakákoli pozdější zmínka, je možné, že zemřel velmi záhy v útlém věku.[6] V listopadu 1867 – zřejmě v souvislosti s narozením dcery Lydie – podal žádost o uvolnění ze služeb Ruských železnic a po složení patřičných zkoušek se 1. listopadu 1867 stal notářem petrohradského soudu. V té době nebylo pro toto povolání povinné vysokoškolské vzdělání.[7] V roce 1872 získal na jméno ženy statek Izvara v Petrohradské gubernii ve farnosti svatého Petra a Pavla v obci Gryzovo.[6] Poté, co v roce 1879 shořel v obci dřevěný kostel, byl jeho přičiněním do měsíce vybudován nový kostel z kamenné sýpky.[8]

V roce 1873 se Rerichovi přestěhovali na Univerzitní nábřeží č. 25, kde stály domy petrohradských notářů, a Konstantin Fjodorovič si zde otevřel svou kancelář.[6] Během manželství se Rerichovým narodilo deset dětí, z nichž dospělosti se dožili čtyři – kromě dcery Lydie (* 1867) se dospělosti dožili ještě synové Nikolaj (* 1874), později slavný malíř, cestovatel a filosof, Vladimir (* 1882) a nakonec Boris (* 1885).[2]

Konstantin Fjodorovič byl společensky aktivní a uznávanou osobností. Byl členem různých organizací a spolků, např. Společnosti Tarase Ševčenka.[9] V jeho bytě často pobývali významní lidé, zejména učenci a umělci, jako byli D. I. Mendělejev, D. L. Mordovcev, N. I. Kostomarov, S. A. Andrejevskij, K. F. Golstunskij, A. M. Pozdnějev či A. V. Sovětov.[10] U soudu pracoval až do 24. září 1898, kdy byl na základě žádosti z funkce uvolněn starším předsedou petrohradské soudcovské komory. Zemřel 26. července 1900 v petrohradském ústavu pro choromyslné Alexandra III. a je pochován na petrohradském Smolenském pravoslavném hřbitově.[2]