Konflikt v Dárfúru

Jedna ze dvou největších rebelských a povstaleckých organizací působící v Dárfúru. Súdánské osvobozenecké hnutí/armáda byla založena v roce 2003 pod názvem Dárfúrská osvobozenecká fronta (DFL) a byla separatistickým hnutím, které požadovalo samostatnost Dárfúru. Vznikla propojením dvou povstaleckých složek: SLM a SLA. Značné zastoupení zde mají členové kmene Fúrů, Masalité a kmen Zaghawa. Jsou zaměřeni proti arabské vládě.

Hnutí za spravedlnost a rovnost vzniklo v roce 1989 v důsledku státního převratu, při které se projevila ideologie Hassana al-Turábího, vůdce Národní islámské fronty. Ten přislíbil nearabským muslimským kmenům participaci na politické moci. Do roku 2000 byl velkým spojencem súdánského prezidenta al-Bašíra, se kterým se však po volbách znesvářil a dnes jsou největšími oponenty v zemi. Členy jsou hlavně příslušníci kmene Zaghawa, kteří jsou podle některých informací podporováni i sousedním Čadem. Vůdcem hnutí je bývalý ministr vlády chalífa Ibrahim Muhammad. Chtějí nastolení stejných podmínek pro všechny obyvatele Dárfúru. Poukazují na to, že oblasti jako Dárfúr jsou marginalizovány a některé skupiny obyvatel diskriminovány na úkor 5% menšiny vládnoucích. Chtějí proto jednotný federativní Súdánský stát bez diskriminace a s rovnými pravidly pro všechny.V roce 2004 se hnutí rozdělilo na dvě frakce, avšak pořád je významné na politické scéně.

Oba tito vnitřní aktéři dokáží spolupracovat proti vládě a milicím Džandžavíd, avšak v poslední době dochází i ke konfliktům mezi oběma organizacemi z důvodu značně odlišných cílů a programů.

Tyto milice (volně přeloženo jako ozbrojení muži na koních či velbloudech) jsou následovníky arabského kmene Baggarů. Súdánská vláda je postavila do boje proti dvěma výše zmiňovaným povstaleckým hnutím. Mylně se považují za arabské vojsko. Mnoho z jejich členů jsou Afričané černošského původu a mnoho Arabů se od jejich činnosti naopak distancuje. Jejich činy jsou kryty vládou a nejsou potrestány, a vláda Súdánu nikdy přímo nepřiznala, že by oficiálně s touto organizací kooperovala.

Je nejvýznamnějším mezinárodním aktérem konfliktu. Avšak může k svobodnému a nebráněnému rozhodnutí použít vojenské síly pro obranu civilistů. V roce 2004 bylo schváleno vyslání hybridní mise OSN a Africké unie (UNAMID) do místa konfliktu v Dárfúru.

Je nástupcem bývalé Organizace africké jednoty a výsledkem pokračujících snah o integraci afrických států. Své sídlo má v etiopské Addis Abebě. Idea Africké unie byla představena poprvé v Libyi v roce 1999. Ve spojení s Dárfúrem se snaží, aby byla zachována jeho suverenita a teritoriální integrita. Jednou z podmínek této organizace je, že konflikty a spory musí být řešeny vždy mírovou cestou.

Mezi další aktéry konfliktu patří: Evropská unie, která podporuje z velké části Africkou unii (např. v podobě mise AMIS). Významným aktérem jsou i Spojené státy americké. USA například prosadily zákon na uvalení sankcí na osoby páchající násilnosti a porušující lidská práva. Aktérem přiklánějícím se k opačné straně je Čína, která podporuje súdánskou vládu. Ta ji na oplátku umožňuje mít monopol v zemi na těžbu ropy. Čína pašuje do Súdánu zbraně i přes to, že je na Súdán uvaleno embargo. Dalším problémem je, že Čína je stále členem OSN, a tak se může podílet na zrušení uvaleného embarga a dalších sankcí na tuto zemi. Avšak i Čína začíná v posledních letech veřejně kritizovat nepřístupnost súdánské vlády ohledně domluvy, řešení problémů a uzavření míru mezi znesvářenými stranami.