Komunitou podporované zemědělství

Komunitou podporované zemědělství (u nás často chybně označované za tzv. "bedýnkování") má kořeny na počátku 70. let 20. století v Německu, Švýcarsku a Japonsku jako reakce na obavy ohledně bezpečnosti potravin a urbanizaci zemědělských ploch. V Evropě bylo mnoho zemědělských statků inspirováno ekonomickými myšlenkami Rudolfa Steinera. Roku 1965 byly v Japonsku v souvislosti se zvýšeným importem jídla a ztrátou orné půdy zahájeny první projekty podobného typu - teikei (提携) - avšak velmi pravděpodobně nesouvisející s těmi evropskými.

Ve Spojených státech amerických se myšlenka komunitou podporovaného zemědělství ujala roku 1984, kdy Jan Vander Tuin přinesl tento koncept z Evropy. Vander Tuin spoluzaložil projekt komunitou podporovaného zemědělství pod jménem Topinambur. Nyní je v Severní Americe minimálně 1300 KPZ farem, odhady ale hovoří až o 3000.

Ve své nejformálnější podobě se komunitou podporované zemědělství zaměřuje na:

• transparentní a celosezónní rozpočet k produkci specificky široké nabídky produktů po předem daný počet týdnů v roce
• společnou cenotvorbu kde mezi pěstiteli a podílníky probíhá diskuse a demokratické hlasování o přijetí navrhovaného rozpočtu
• souhlas ve ‘sdílení rizik a přínosů’ zemědělského hospodaření, např. že podílníci odebírají to, co hospodář vypěstuje s ohledem na sezónu s tím, že v případě neúrody spotřebitelé nechávají zemědělci prostředky (či jejich část), kterou před sezonou zaplatili.

Tudíž, jednotlivci, rodiny nebo skupiny neplatí jednotlivé potraviny, ale za hospodaření, které je šetrné a společensky odpovědné. Nedostávají také x kilogramů produktů, ale přijímají každý týden to, co je zrovna v dané sezóně zralé. Tento přístup eliminuje marketingová rizika a náklady na čas a lidské zdroje, a umožňuje se zemědělcům zaměřit na kvalitu půdy, úrody, zvířat - a na službu zákazníkům.

Typicky se jedná o malá, nezávislá a rodinná hospodářství. Nejčastěji se obchoduje s ovocem a zeleninou. Mnoho těchto statků praktikuje ekologické a biodynamické zemědělství, vyhýbající se pesticidům, anorganickým hnojivům a geneticky modifikovaným plodinám. Cena je většinou porovnatelná s konvenčně (průmyslově) produkovanými potravinami, protože je snížena o tu část výrobního procesu, která stojí mezi zemědělcem a koncovým zákazníkem (velkoodběratel, supermarket, dopravce, …).

• Podíly si buď konzumenti u pěstitele vyzvedávají sami nebo pěstitel zabezpečuje rozvoz. Toto se děje většinou v periodě jednoho nebo dvou týdnů.
• Platba je prováděna buď pokaždé při předání podílů nebo předem - měsíčně, čtvrtletně až ročně.

Ve světě existuje mnoho variací komunitou podporovaného zemědělství:

• Association pour le maintien de l’agriculture paysanne (AMAP) ve Francii
• Agriculture soutenue par la communauté (ASC) v kanadské provincii Québec
• Teikei (提携) v Japonsku
• Reciproco v Portugalsku
• Landwirtschaftsgemeinschaftshof nebo Solidarische Landwirtschaft v Německu
• Gemainsamlandwirtschaften v Rakousku
• Community Supported Agriculture ve Spojených státech a Velké Británii
• GASAP v Belgii
• Gruppi di Acquisto Solidale (GAS) v Itálii