Komonice nejvyšší

Komonice nejvyšší (Melilotus altissimus) je statná, až 150 cm vysoká, žlutě kvetoucí bylina vlhkých míst. Přestože patří k původním rostlinám české přírody, v závislosti na úbytku vhodných stanovišť počty jejích kvetoucích jedinců postupně klesají. Je proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" zařazena mezi ohrožené druhy (C3).[1][2]

Komonice nejvyšší
Komonice nejvyšší (Melilotus altissimus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
Rodkomonice (Melilotus)
Binomické jméno
Melilotus altissimus
Thuill., 1799
Synonyma
  • komonice vysoká
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květy

Výskyt

Rozšířena je převážně jen v Evropě. Za nepůvodní je považována na okrajích Evropy, např. na Britských ostrovech, Islandu a ve východní části evropského Rusku. Nevelké arely jsou i ve Střední Asii. Zavlečena byla na jihovýchod Kanady a severovýchod Spojených států amerických.

V České republice rostla v minulosti roztroušeně na velké části území, dnes je mnoho tradičních lokalit zaniklých. Hojně se vyskytuje v Českém Středohoří, Polabí, okolo Horažďovic, na severovýchodní Moravě a v  Bílých Karpatech.[3][4]

Ekologie

Roste na vlhkých loukách a pastvinách, okolo pramenišť, v křovinách u vodních nádrží a toků, druhotně také na naplaveninách, podél cest i přímo v obcích na lidmi ovlivňovaných stanovištích. Potřebuje střídavě vlhká místa s půdou bohatou na živiny, která může být i částečně zasolená. Vyskytuje se od nížin po pahorkatiny, ve vyšších polohách se objevuje řídce; upřednostňuje slínovcová podloží, hlavně opuku. Kvete od července do září. Ploidie druhu je 2n = 16.[1][3][5]

Popis

Dvouletá rostlina vypouštějící ve druhém roce z listové růžice přímou lodyhu vysokou 50 až 150 cm. Vyrůstá z kůlovitého, až 60 cm (v lehkých půdách i přes 1 metr) dlouhého a 5 cm tlustého kořene, jenž má výrůstky se symbiotickými bakteriemi jímající vzdušný dusík. Lodyha je bohatě větvená, pevná, tupě hranatá, mělce rýhovaná, lysá a často nafialovělá nebo načervenalá. Porostlá je řapíkatými, trojčetnými listy se 7 až 14 páry postranních žilek. Lístky bývají čárkovité, úzce podlouhlí či obkopinaté, dlouhé 20 až 40 mm a široké 5 až 10 mm, po obvodě jemně pilovité až celokrajné, na vrcholu okrouhlé, oboustranně lysé a sytě zelené; prostřední lístek má oproti krajním delší řapíček. Na bázi listu vyrůstá pár šídlovitých palistů 5 až 10 mm dlouhých.

Četná úžlabní hroznovitá květenství vystupují na stopkách v ostrém úhlu od hlavní osy. Květenství je tvořeno 20 až 70 nicími, zlatožlutými, oboupohlavnými, 5 až 7 mm velkým květy, v době kvetení bývá stopka květenství dlouhá 2 až 8 cm a po odkvětu se prodlužuje. Zvonkovitý kalich je 2 mm dlouhý, zelený, lysý a šídlovité zuby má stejně dlouhé jako kališní trubku. Žlutá koruna je 6 mm dlouhá, obvejčitou pavézu má hnědě pruhovanou a stejně dlouhou jako člunek i křídla. Chlupatý semeník obsahuje dvě nebo tři vajíčka. Květy jsou opylovány hmyzem slétajícím se za nektarem.

Plod je široce eliptický lusk asi 5 mm dlouhý a 2,5 mm široký, je tmavě hnědý, chlupatý a na konci má delší špičku. Obsahuje jedno až dvě matná, 2,5 mm velká srdčitá semena barvy zelenožluté až žlutohnědé. Hmotnost tisíce semen činí asi 2 gramy. Rostliny se rozmnožují semeny, z nichž mnohé mají velmi tvrdé osemení a bez umělé skarifikace nemohou nabobtnat a velmi těžko klíčí.

Na prvý pohled je podobná komonici lékařské, která se odlišuje lysými semeníky, menšími a lysými lusky a světlejší barvou květů.[1][3][5][6]

Význam

Komonice nejvyšší se někdy sbírá místo léčivé komonici lékařské, přestože se jedná o ohroženou rostlinu, obě totiž obsahují podobné léčivé látky. Její nať má léčivé účinky proti křečovým žilám, hemeroidům, nespavosti i dalším nervovým poruchám. Je také považována za dobrou medonosnou rostlinu. Obsahuje kumarin, který se sušením mění na dikumarin s intenzivní typickou vůni sena a odpuzuje šatní moly.

Navzdory latinskému i českému jménu není nejvyšší, komonice lékařská i bílá mohou být na jednom stanovišti stejně vysoké nebo ji dokonce převýšit.[1][3]

Odkazy

Reference

  1. CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Komonice nejvyšší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 17.07.2013 [cit. 2017-05-08]. Dostupné online. (česky)
  2. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 08.05.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  3. RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Komonice nejvyšší, s. 134–135.
  4. US National Plant Germplasm System: Melilotus altissimus [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
  5. HANZL, Martin. Natura Bohemica: Komonice nejvyšší [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 14.04.2011 [cit. 2017-05-08]. Dostupné online. (česky)
  6. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Komonica najvyššia [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-05-08]. S. 251–252. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.