Komenský (časopis)

Komenský
	časopis pro učitele základní školy
Jazyk	čeština a mnoho jazyků
Periodicita	každý 3. měsíc
Země původu	Česko
Klíčové osoby
Vydavatel	Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity a Masarykova univerzita
Odkazy
ISSN	0323-0449 a 2695-0162
Číslo ČNB	cnb000356379
Web	Oficiální web
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komenský je nejstarším pravidelně vydávaným pedagogickým časopisem v České republice. Roku 1992 se Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně stala jeho vydavatelem. Periodikum je určeno jednak učitelům základních škol, studentům učitelství, sociální a speciální pedagogiky, ale i široké veřejnosti se zájmem o problematiku vzdělávání. Obsahuje odborné články, náměty a zkušenosti z praxe, glosy, reportáže ze školního prostředí a recenze odborné literatury či zahraničních článků. Orientuje se na moderní výchovně-vzdělávací trendy, inovativní přístupy ve školní praxi, alternativní školy, problematiku integrativní pedagogiky[pozn. 1] s ohledem na evropské tendence v těchto oblastech.[1] Vytváří platformu pro diskusi široké veřejnosti k současným problémům české školy.

Historie

Časopis Komenský založil roku 1873 v Olomouci moravský středoškolský učitel, etnograf a spisovatel Jan Havelka.[2] Články byly cenné v kruhu moravských učitelů zejména pro poučnost a národní uvědomění. Zakladatel přispíval množstvím vlastních mezioborových textů, například z oblasti pedagogiky, historie, archeologie a zeměpisu. Publikoval taktéž pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský či Loštický.[3]

Od roku 1992 je vydavatelem tohoto časopisu Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Kompletní řadu periodik Komenský archivují v Muzeu Komenského v Přerově, kde se nacházejí i další významné pedagogické časopisy: Přítel mládeže (1823–1848), Posel z Budče (1848–1851, 1870–1909), Škola života (1855–1889), Učitelské listy (1867–1888) a Učitelské noviny (od 1893).

Inspirační zdroj J. A. Komenský

Jan Amos Komenský (28. 3. 1592 – 15. 11. 1670) coby významný spisovatel pobělohorské emigrace, filosof a poslední biskup Jednoty bratrské je klíčovým inspiračním zdrojem časopisu. Jelikož se jedná o autora mnoha pedagogických spisů, z nichž všeobecně známé jsou Velká didaktika (1657), Informatorium školy mateřské (1630), Brána jazyků otevřená (1631), Svět v obrazech (1658), Divadlo světa, Škola hrou (1654), Sebrané pedagogické spisy (1657–1658), vychází časopis dodnes z jeho filozofie a tradice. [4]

Tematický a obsahový vývoj časopisu

Témata reflektující problémy dané doby se dají identifikovat napříč historií časopisu. S tím souvisejí i jazykové a grafické proměny od černobílých nákresů po fotografie. V počátcích periodika apelují články na morální výchovu žáků. Od padesátých let lze vysledovat značnou ideologickou stopu a současný trend koresponduje se synkrezí kurikulárních témat. Setkáváme se zde s texty zaměřenými na environmentální výchovu, recyklování, rozvoj čtenářské gramotnosti apod.

Jádro časopisu je stálé – klade důraz na rozvoj osobnosti učitele a zkvalitňování a zefektivnění výuky. Zároveň aktuálně reaguje na potřeby dané doby. V proměnách času nejvíce prostoru věnoval pedagogickým a didaktickým tématům. Docházelo povětšinou pouze ke změnám v názvu rubrik.

Formát časopisu a jeho vydávání

Formát časopisu se od jeho založení nezměnil, jedná se o formát B. Variabilní proměnnou je však titulní strana. Od roku 1925 neobsahuje jméno vydavatele. Periodické vydávání se měnilo v průběhu let od týdeníku (1895), přes měsíčník k současnému čtvrtletníku (od roku 2012).

Odkazy

Poznámky

Integrativní školní (speciální) pedagogikou se rozumí společná výchova a vyučování dětí a mládeže s postižením a bez postižení v běžné škole (Myschker, N., Ortmann, M., 1999, s. 1).

Reference

Vítková, M.: Integrativní školní (speciální) pedagogika Základy, teorie, praxe, Brno, 2004. ISBN 80-86633-22-5.
Jan Havelka. Světozor. 1883-06-28, roč. 17, čís. 27, s. 318.
Jech, O.: Analýza časopisů pro učitele, bakalářská práce, Univerzita Palackého, Olomouc, 2014.
Šnajdárková, M.: Problematika dějin školství a pedagogiky na stránkách odborných pedagogických časopisů, bakalářská diplomová práce, Masarykova Univerzita, Brno, 2014.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Integrativní školní (speciální) pedagogikou se rozumí společná výchova a vyučování dětí a mládeže s postižením a bez postižení v běžné škole (Myschker, N., Ortmann, M., 1999, s. 1).

[2] Vítková, M.: Integrativní školní (speciální) pedagogika Základy, teorie, praxe, Brno, 2004. ISBN 80-86633-22-5.

[3] Jan Havelka. Světozor. 1883-06-28, roč. 17, čís. 27, s. 318.

[4] Jech, O.: Analýza časopisů pro učitele, bakalářská práce, Univerzita Palackého, Olomouc, 2014.

[5] Šnajdárková, M.: Problematika dějin školství a pedagogiky na stránkách odborných pedagogických časopisů, bakalářská diplomová práce, Masarykova Univerzita, Brno, 2014.