Jan Havelka

Absolvoval německou hlavní školu a reálku v Olomouci. V letech 1854 – 1862 vystudoval olomoucké gymnázium a vstoupil na filosofickou fakultu ve Vídni, kde se zaměřil na historii, zeměpis, knihovnictví a archivnictví. Zapojil se tam také do vydávání moravských studentských časopisů Kvasnice a Lípa moravská.[3]

Po ukončení studia roku 1867 nastoupil jako suplující učitel v Příboře. Odtud se přestěhoval do Uherského Hradiště, kde vyučoval na reálném gymnáziu, dívčí škole a učitelské přípravce. Svým národním cítěním ale vyvolal odpor místních Němců, kteří ho přiměli k odchodu. V listopadu 1870 mu ředitel Jan Evangelista Kosina nabídl místo na olomouckém gymnáziu. Tam začal vyučovat česky a brzy se projevil jako výborný pedagog. V roce 1871 se stal zkušebním komisařem pro školy obecné a měšťanské, roku 1874 řádným učitelem a 1877 profesorem.[3]

V roce 1873 založil časopis Komenský, který přinášel poučení a národní uvědomění moravskému učitelstvu a byl vysoce ceněný. Širokým vrstvám čtenářů byl určen jeho beletristický časopis Koleda. Do obou napsal množství vlastních příspěvků z různých oborů. Vydávání později ukončil ze zdravotních důvodů.[3]

Roku 1876 se oženil s dcerou archeologa Jindřicha Wankla, Vlastou. Ta byla známá jako spisovatelka pod pseudonymem Lucie Bakešová.[3]

Spoluzakládal krajinské (dnes Vlastivědné) muzeum v Olomouci, aktivně v něm působil a řídil jeho časopis.[4][5]

20. října 1886 ho cestou ze školy ranila mrtvice a téhož dne večer zemřel.[6] Byl pochován na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, ve společném hrobě, kam byli později pohřbeni též také Jindřich Wankel a Ignát Wurm.

Havelka byl ve své době ceněn pro velké množství odborných časopiseckých článků, zejména v Komenském, jimiž šířil vědecké poznatky a národní uvědomění na Moravě. Svým dílem přispěl k upevnění národní jednoty, jak v rámci Moravy, tak i mezi Moravou a Čechami.[4] Jeho texty se týkaly hlavně historie, geografie, archeologie, pedagogiky a přírodopisu, publikoval ale také biografie a kritiky. Projevoval v nich hluboké znalosti a vytříbený styl.[6] Populární byly i jeho práce beletristické, hlavně moravské pověsti, cestopisy a vzpomínky.[3]

Samostatně vyšly např.:

• Cesty po Moravě
• Kratičké dějiny Moravy
• Obrázky z mladých let
• Obrázky z přírody

Publikoval i pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický.[7]

• Autor Jan Havelka ve Wikizdrojích
• Osoba Jan Havelka ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Havelka
• HAVELKA, Jan : Cesty po Moravě, 1883
• HAVELKA, Jan : Kratičké dějiny Moravy, 1881
• HAVELKA, Jan : Obrázky ze přírody, 1875
• Jan Havelka v informačním systému abART