Koloběh vody

K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země. Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace), dohromady se používá pojem evapotranspirace. Probíhá také výpar z ledu (sublimace) a tvorba drobných krystalek ledu (desublimace).[1] Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemisťují (cirkulace atmosféry). Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu (viz hydrometeory). Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje (infiltruje) pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody. Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky (drenáž podzemní vody).

Rozdíl výparu a srážek v mm/den

Uvedené procesy (výpar, odtok a infiltrace) se kvantitativně vyjadřují jako tzv. bilanční prvky v rámci hydrologické bilance. Hydrologická bilance je porovnání příjmových a ztrátových složek (bilančních prvků) hydrologického cyklu. Umožňuje určit velikost přírodních zdrojů vody a tím možnosti jejich využití v určitém území.

Voda se v kapalném a plynném stavu v pozemském prostředí neustále pohybuje a mění skupenství. Voda se neustále pohybuje i v mořích a oceánech, zejména díky mořským proudům. Kromě odlišného zahřívání vody a vzduchu nad pevninou a oceánem má na pohyb vody vliv gravitační působení Země. Voda působením gravitačních sil teče dolů, tedy stéká z vyšších míst na zemském povrchu do nižších míst (vodní toky). Pohyb vody v kapalném skupenství ovlivňuje i rotace Země působením unášivé Coriolisovy síly a odstředivé síly. Na pohyb vody mají vliv také slapové síly Slunce a Měsíce, které způsobují slapové jevy – příliv a odliv.

Do zemského pláště mizí přibližně 400 miliard kg vody ročně.[2] Ovšem může to být i třikrát více,[3] než se odhadovalo,[4] takže se předpokládané množství vody na povrch nedostává.[5] Nicméně i sopečné erupce mohou na povrch přivádět více vody, než se dříve předpokládalo,[6] takže koloběh vody v zemském plášti možný je.[7]

• Ve velkém koloběhu vody dochází k přesunům vody mezi světovým oceánem a pevninou.
• Malý koloběh vody probíhá pouze nad oceány nebo pouze nad bezodtokými oblastmi pevniny.

Koloběh vody ovlivňuje počasí respektive klima. Nejen jako déšť či oblaka, ale také proto, že vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn.

• hydrografie
• hydrologie
• hydrometeor
• hydrometrie
• hydrosféra
• meteorologie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu koloběh vody na Wikimedia Commons
• Oběh vody na stránkách U.S. Geological Survey ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem