Koh-i-Noor

Koh-i-Noor, též Koh-i-noor, Kohinoor, Koh-e Noor nebo Koh-i-Nur (v perštině کوہ نور [Kóh-e núr], v telugštině కోహినూరు, v překladu Hora světla) je bezbarvý diamant o aktuální hmotnosti 105,6 karátů (21,12 gramů). Je součástí britských korunovačních klenotů.

Skleněná replika diamantu Koh-i-Noor po 1. vybroušení
Skleněná replika po vybroušení z roku 1852

Historie

V indické mytologii se vyskytují příběhy o bozích hádajících se o velké krásné kameny. Tomuto bájemi opředenému diamantu bývá připisována historie starší čtyř tisíců let.

Diamant Koh-i-Noor byl nalezen v roce 1655 v Ándhrapradéši, v dole. Jeho vlastníci se střídali, byli to různí asijští conquisté. Po vyplenění Dillí Nádirem Šáhem v roce 1739 byl diamant pojmenován svým současným názvem Koh-i-Noor, poté byl odvezen do Isfahánu v nynějším Íránu. V roce 1747 (po zavraždění perského šáha) byl diamant odevzdán Ahmadu Šáhovu Durrání, který se prohlásil králem celého Afghánistánu, a kámen převezl do Kábulu – tam diamant zůstal až do roku 1813. V roce 1813 Šáh Šudža odevzdal kámen Rádžítu Singhovi z Láhauru. V roce 1849 dobyli Angličané Paňdžáb a diamant Koh-i-noor odvezli pod přísnou vojenskou ochranou do Londýna. Dne 3. července 1850 byl kámen odevzdán královně Viktorii.

V roce 1851 byl diamant hlavním lákadlem návštěvníků světové výstavy, tam byl poprvé představen evropské veřejnosti. V roce 1852 byl nedokonalý kámen svěřen slavné londýnské klenotnické firmě Garrard k přebroušení. Brusič byl přivezen z Amsterodamu a zadaná práce mu trvala 38 dní. Koh-i-Noor byl přebroušen do tvaru rozety, plošší, než mívá diamantový brus. Tím se zmenšil z původních 186 na 105,6 karátů (21,12 gramů). Koh-i-Noor patří mezi nejkrásnější diamanty světa díky brilanci, čistotě a stylu vybroušení. Dnes je součástí britských korunovačních klenotů, při korunovaci Jiřího VI. byl pro nastávající královnu-matku diamant Kooh-i-noor vsazen do její koruny, která je užívána (2020) Alžbětou II.[1]

Kontroverze vlastnictví

Diamant není ani největší, ani nejcennější na světě. Přecházel od jednoho dobyvatele k druhému a na jeho vlastnictví si činí nároky kromě Indie i Afghánistán a Pákistán. Britská nadvláda Indie skončila v roce 1947, požadavek na vrácení diamantu byl vznesen poprvé v roce 1953 a spory o vlastnictví jsou vedeny i v 21. století.[2] V červenci 2010 David Cameron při návštěvě Indie řekl o vrácení diamantu: „Pokud řeknete ano jednomu, najednou zjistíte, že Britské muzeum bude prázdné.“[3]

Odkazy v kultuře

  • Wilkie Collins: Měsíční kámen (Moonstone), román v dopisechz roku 1868
  • Agatha Christie: Tajemství Chimneys (The Secret of Chimneys), detektivka z roku 1925
  • Filmy:
    • Druhý díl druhé série anglického seriálu Doctor Who (1986), královna Viktorie diamant použila jako ochranu před vlkodlakem.
    • Americký film Zatím spolu, zatím živí (2010), děj se točí kolem krádeže diamantu z Toweru, který uloupil hlavní hrdina Tom Cruise. Stejně tak jeho remake:
    • Indický film Bang Bang! (2014), hlavní role lupiče a jeho milenky hrály indické filmové hvězdy Hrithik Roshan a Katrina Kaif. Film se natáčel mimo jiné v Praze a se ziskem 13 milionů dolarů patří k největším úspěchům indického filmového průmyslu.
    • Americký seriál Královská rodina.

Odkazy

Reference

  1. FYSON, Nance. Nejkrásnější poklady civilizace : obdivuhodná díla vytvořená lidskou rukou. Vyd. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1996. 159 s. ISBN 80-7176-383-7. S. 106,107.
  2. India: Koh-i-Noor Gem Given To UK, Not Stolen. Sky News [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
  3. The Koh-i-Noor: diamond robbery?. The Telegraph [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.