Kodulkovití

Kodulkovití (Mutillidae) je čeleď vos. Především samičky jsou podobné mravencům, i proto mají v angličtině pojmenování velvet ants. Jedná se o parazity jiných druhů žahadlových, ale i některých dalších hmyzích řádů.

Kodulkovití
Samec kodulky evropské (Mutilla europaea)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvosy (Vespoidea)
Čeleďkodulkovití (Mutillidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika čeledi

Popis

Kodulky jsou zbarvené obvykle černo-rezavě s bílými skvrnami a velmi připomínají mravence. Některé druhy jsou výrazně červeno-černé či žluto-černé. Samci jsou okřídlení, samice křídla nemají. Sexuální dimorfismus je velmi patrný, samci neodpovídají samicím velikostí, zbarvením ani tělesnými proporcemi. Tělo má velmi pevnou kutikulu a je většinou nápadně a hustě ochlupené. Velikost se pohybuje od 3 do 20 mm.

Biologie

Dospělci se vyskytují na prosluněných suchých a teplých místech s řídkou vegetací. Samci se živí pylem a nektarem, samice občas také, ale u některých druhů jsou dravé a vysávají hemolymfu jiného hmyzu. Kodulky se vyvíjejí v hnízdech jiných blanokřídlých, zvláště samotářských včel, čmeláků, vos, hrabalek a kutilek, vzácněji pak některých dvoukřídlých, brouků a motýlů. Tato strategie se nazývá ektoparazitismus. Samice putují po zemi a aktivně vyhledávají hnízda hostitelů. Když ho najdou, prohrabou se dovnitř, k čemuž využívají silných předních končetin. Pokud se setkají s hostitelskou samicí či skupinou samic, chovají se velmi agresivně a majitelku či obránce hnízda často zabijí. Takto postupují především velké druhy kodulek (např. kodulka horská). Samice kodulky je rychlá a má velmi dlouhé a účinné žihadlo, kterým dokáže usmrtit například i několik čmeláků za sebou včetně královny. Jinou taktiku mají menší druhy kodulek. Ty se v případě nutnosti nechají vynést původními obyvateli ven z hnízda stočené do kuličky a poté se do něj zkoušejí znovu vstoupit. Samice kodulky dokáže rozpoznat správné stáří larvy hostitele k nakladení vajíčka pomocí speciálních brv na bázi žihadla. Pokud není larva dostatečně velká, samice hnízdo opustí a hledá jiné. Je-li dostatečně velká, kodulka na ní nebo do její blízkosti naklade vajíčko. Jedná-li se o larvu kutilky či hrabalky dochází tak k zajímavé situaci, kdy parazit parazituje na jiném parazitovi. Larva kodulky prodělává krátký vývoj (většinou okolo 10 dnů), během něhož spořádá vnitřní orgány hostitelské larvy, kterou tím zabije a v její komůrce se zakuklí. V hnízdě často přezimuje ve stadiu předkukly a na jaře se vyhrabe ven už jako dospělá. Páření probíhá tak, že samci prudce naletují na samice a po kopulaci s nimi určitou dobu létají v závěsném letu. U některých druhů ale samice vozí samce na zádech.

Zajímavosti
  • Žihadlo zvláště tropických kodulek je velmi silné a na Schmidtově stupnici bolestivosti žihadel má číslo 3 (nejvíce – 4 – mají některé hrabalky a mravenci). U slabých či alergických jedinců může vyvolat závažné zdravotní problémy. Samci žihadlo nemají.
  • Jejich pojmenování v angličtině nezní pouze velvet ants (sametoví mravenci, pro jejich zjevnou podobnost s mravenci), nýbrž se jim říká i cow killers, neboť jejich žihadlo má takovou sílu, že je údajně schopné zabít krávu (nepotvrzeno, jde jen o lidové přirovnání).
  • Pokud jsou rozrušeny, vydávají kodulky bzučivý zvuk (stridulace), jenž má případné útočníky zastrašit. Pokud ani to nepomůže, jsou schopny vypouštět páchnoucí chemikálie. Tyto chemikálie jsou na bázi ketonů a zřejmě slouží k zahnání mravenců, kteří jsou potenciálními predátory kodulek.

Taxonomie a rozšíření

Kodulky vytvářejí několik podčeledí, z nichž je v Evropě možno nalézt 7 a v České republice 5. Celkově je na světě asi 230 rodů členěných do zhruba 8 000 druhů. Jsou rozšířeny celosvětově, nejvíce jich však žije v tropických oblastech.

Přehled podčeledí a části druhů
  • Dasylabrinae
  • Ephutinae
  • Kudakrumiinae
  • Mutillinae
    • Artiotilla biguttata (Costa, 1858)
    • Ctenotilla caeca (Radoszkowski, 1880)
    • Dentilla cretica (Nonveiller, 1972)
    • Dentilla curtiventris (Andre, 1901)
    • Dentilla erronea (Andre, 1902)
    • Ephutomma coronata (Lelej, 1976)
    • Ephutomma montarcense (Mercet in Giner, 1944)
    • Macromyrme sinuata (Olivier, 1811)
    • Mutilla europaea (Linnaeus, 1758)
    • Mutilla marginata (Baer, 1848)
    • Mutilla quinquemaculata (Cyrillo, 1787)
    • Nemka viduata (Pallas, 1773)
    • Neotrogaspidia hammeri (Suarez, 1959)
    • Physetopoda cingulata (Costa, 1858)
    • Physetopoda daghestanica (Radoszkowski, 1885)
    • Physetopoda fusculina (Invrea, 1955)
    • Physetopoda halensis (Fabricius, 1787)
    • Physetopoda ligustica (Invrea, 1951)
    • Physetopoda lucasii (Smith, 1855)
    • Physetopoda mendizabali (Suarez, 1956)
    • Physetopoda punctata (Latreille, 1792)
    • Physetopoda pusilla (Klug, 1835)
    • Physetopoda rufosquamulata (Andre, 1903)
    • Physetopoda scutellaris (Latreille, 1792)
    • Physetopoda sericeiceps (Andre, 1901)
    • Physetopoda similis (Lelej, 1984)
    • Physetopoda trioma (Invrea, 1955)
    • Physetopoda turgajensis (Lelej, 1984)
    • Ronisia barbara (Linnaeus, 1758)
    • Ronisia barbarula (Petersen, 1988)
    • Ronisia brutia brutia (Petagna, 1787)
    • Ronisia brutia minoensis Nonveiller, 1972
    • Ronisia brutia valca (Petersen, 1988)
    • Ronisia brutia (Petagna, 1787)
    • Ronisia ghilianii (Spinola, 1843)
    • Ronisia marocana (Olivier, 1811)
    • Skorikovia pliginskiji (Lelej, 1984)
    • Smicromyrme agusii (Costa, 1884)
    • Smicromyrme ausonia (Invrea, 1950)
    • Smicromyrme balianii (Invrea, 1932)
    • Smicromyrme borceai (Nagy, 1968)
    • Smicromyrme castrensis (Invrea, 1954)
    • Smicromyrme ceballosi (Suarez, 1959)
    • Smicromyrme coracina (Lelej, 1985)
    • Smicromyrme cristinae (Lo Cascio, 2000)
    • Smicromyrme esterina (Pagliano, 1983)
    • Smicromyrme fasciaticollis (Spinola, 1843)
    • Smicromyrme ferdinandi (Invrea, 1952
    • Smicromyrme inerma (Schwartz, 1984)
    • Smicromyrme ingauna (Invrea, 1958)
    • Smicromyrme lampedusia (Invrea, 1957)
    • Smicromyrme matritensis (Mercet, 1905)
    • Smicromyrme mauromoustakisi Invrea, 1940
    • Smicromyrme melanolepis (Costa, 1884)
    • Smicromyrme merceti (Andre, 1903)
    • Smicromyrme metanotalis (Andre, 1902)
    • Smicromyrme novaki (Invrea, 1954)
    • Smicromyrme nuptura (Mercet, 1905)
    • Smicromyrme opistomelas (Invrea, 1950)
    • Smicromyrme partita (Klug, 1835)
    • Smicromyrme perisii (Sichel & Radoszkowski, 1870)
    • Smicromyrme plantouriana Schwartz, 1986
    • Smicromyrme pouzdranensis Hoffer, 1936
    • Smicromyrme pseudoorientalis Nonveiller, 1979
    • Smicromyrme pulawskii Suarez, 1975
    • Smicromyrme riparia Nagy, 1966
    • Smicromyrme ruficollis (Fabricius, 1793)
    • Smicromyrme rufipes (Fabricius, 1787)
    • Smicromyrme schwarzi Suarez, 1975
    • Smicromyrme serta (Radoszkowski, 1885)
    • Smicromyrme sicana (De Stefani, 1887)
    • Smicromyrme stepposa Lelej, 1984
    • Smicromyrme suberrata Invrea, 1957
    • Smicromyrme sulcisia Invrea, 1955
    • Smicromyrme terricola Nagy, 1972
    • Smicromyrme triangularis (Radoszkowski, 1865)
    • Smicromyrme trinotata (Costa, 1858)
    • Smicromyrme tristis Lelej, 1984
    • Smicromyrme tumidula Nagy, 1972
    • Smicromyrme turanica (F. Morawitz, 1893)
    • Smicromyrme verhoeffi Suarez, 1959
    • Smicromyrme viktorovi Lelej, 1984
    • Smicromyrme vladani Nonveiller, 1972
    • Trogaspidia catanensis (Rossi, 1794)
    • Tropidotilla cypriadis Invrea, 1940
    • Tropidotilla litoralis (Petagna, 1787)
    • Tropidotilla sareptana (Andre, 1901)
    • Tropidotilla vulnericeps (Costa, 1860)
  • Myrmillinae
    • Blakeius bipunctatus (Latreille, 1792)
    • Blakeius chiesii (Spinola, 1838)
    • Blakeius invreai (Suarez, 1958)
    • Blakeius leopoldinus (Invrea, 1955)
    • Blakeius ortisi (Suarez, 1954)
    • Liomutilla canariensis Andre, 1907
    • Myrmilla anopla Skorikov, 1927
    • Myrmilla calva (Villers, 1789)
    • Myrmilla caucasica (Kolenati, 1846)
    • Myrmilla corniculata (Sichel & Radoszkowski, 1869)
    • Myrmilla corniculatina Skorikov, 1927
    • Myrmilla erythrocephala (Latreille, 1792)
    • Myrmilla labecua Nagy, 1968
    • Myrmilla lezginica (Radoszkowski, 1885)
    • Myrmilla macrura Nagy, 1968
    • Myrmilla mutica (Andre, 1903)
    • Myrmilla capitata (Lucas, 1849)
    • Myrmilla glabrata (Fabricius, 1775)
    • Myrmilla mavromoustakisi Hammer, 1950
    • Myrmilla skorikovi Lelej, 1985
    • Myrmilla troodosica Hammer, 1950
    • Myrmilla vutshetitshi Skorikov, 1927
    • Platymyrmilla quinquefasciata (Olivier, 1811)
    • Sigilla dorsata (Fabricius, 1798)
  • Myrmosinae (mravenky)
    • Krombeinella aterrima (Suarez, 1959)
    • Krombeinella baetica Suarez, 1981
    • Krombeinella beaumonti (Invrea, 1952)
    • Krombeinella longicollis (Tournier, 1889)
    • Krombeinella nigriceps (S. Saunders, 1850)
    • Krombeinella obscuripes (Tournier, 1889)
    • Krombeinella spinolae (Lepeletier, 1845)
    • Krombeinella thoracica (Fabricius, 1793)
    • Krombeinella thracia (Suarez, 1963)
    • Krombeinella wolfi (Invrea, 1963)
    • Myrmosa atra Panzer, 1801
    • Myrmosa moesica Suarez, 1981
    • Paramyrmosa brunnipes (Lepeletier, 1845)
    • Paramyrmosa hispanica Suarez, 1980
    • Pseudomyrmosa minuta (F. Morawitz, 1894)
  • Pseudophotopsidinae
    • Pseudophotopsis armeniaca (Skorikov, 1935)
    • Pseudophotopsis caucasica (Radoszkowski, 1885)
    • Pseudophotopsis obliterata (Smith, 1855)
    • Pseudophotopsis syriaca (Andre, 1900)
  • Sphaeropthalminae
    • Cystomutilla ruficeps (Smith, 1855)
    • Dasylabris adversa Skorikov, 1935
    • Dasylabris angelae Suarez, 1959
    • Dasylabris atrata (Linnaeus, 1767)
    • Dasylabris biblica Invrea, 1950
    • Dasylabris bicolor (Pallas, 1771)
    • Dasylabris canariensis Suarez, 1970
    • Dasylabris egregia (Klug, 1835)
    • Dasylabris iberica Giner, 1942
    • Dasylabris lugubris (Fabricius, 1804)
    • Dasylabris manderstiernii (Radoszkowski, 1865)
    • Dasylabris maura (Linnaeus, 1758)
    • Dasylabris miogramma Skorikov, 1935
    • Dasylabris regalis (Fabricius, 1793)
    • Dasylabris scutila Skorikov, 1935
    • Stenomutilla argentata (Villers, 1789)
    • Stenomutilla bicornuta Nonveiller, 1994
    • Stenomutilla bizonata (Smith, 1856)
    • Stenomutilla collaris (Fabricius, 1787)
    • Stenomutilla hottentotta (Fabricius, 1804)
  • Ticoplinae
    • Nanomutilla nada Argaman, 1988
    • Nanomutilla vaucheri (Tournier, 1895)
    • Smicromyrmilla ariasi (Andre, 1896)
    • Smicromyrmilla miranda Nonveiller & Gros, 1996

Galerie
  • Kodulka druhu Euspinolia militaris svým zbarvením velmi připomíná pandu velkou, v angličtině se jí proto říká panda ant
  • Druh Dolichomutilla sycorax z jižní Afriky
  • Samec kodulky Ephutomorpha bivulnerata z Nového Zélandu
  • Samice kodulky Ronisia barbara
  • Samice druhu Mutilla astarte
  • Kodulka horská (Mutilla marginata) patří mezi největší české kodulky
  • Samec neznámého druhu z Indie (Goa)
  • Samička zřejmě rodu Hoplomutilla z Kostariky
  • Samice neznámého druhu z Arizony (Tuba City)
  • Detail hlavy samičky z rodu Dasymutilla zaznamenaný elektronovým mikroskopem
  • Elektronovým mikroskopem zvětšený konec žihadla kudulky rodu Dasymutilla chráněný „obalem“
  • Samička neznámého druhu z Jávy

Literatura
  • BOGUSCH, Petr. Parazitické strategie blanokřídlých / Parasitic Strategies of Hymenopterans. Živa. 2010, čís. 5, s. 222–224. Dostupné online.
  • HERTZ, Jeffrey C. Velvet Ants, Mutillidae (Insecta: Hymenoptera). [s.l.]: University of Florida (UF/IFAS Extension), 2007 (rev. edition from 2015). Dostupné online. S. 1–10. (anglicky)
  • LELEJ, A.S.; SCHMID-EGGER, Ch. The velvet ants (Hymenoptera, Mutillidae) of Central Europe. [s.l.]: Linzer biol. Beitr., 16.12.2005. Dostupné online. S. 1505–1543. (anglicky)
  • MACEK, Jan a kol. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.